„Jestli jsou ruské zdroje napnuté, jsem velmi nakloněn k léčbě pacientů z Ruska. Jsme schopni to uskutečnit,“ řekl stanici Deutsche Welle Matthias Kochanek, vedoucí interní intenzivní péče ve fakultní nemocnici v Kolíně nad Rýnem. Jeho zařízení má kolem 120 lůžek pro intenzivní péči, ale v současné době nemá žádné pacienty s covid-19, kteří by potřebovali umělou ventilaci.
K myšlence péče o Rusy nakažené nemocí covid-19 se příznivě vyjádřilo i jiné město ze spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Podle Wolfganga Holzgreveho, ředitele fakultní nemocnice v Bonnu, je povinností mezinárodního města přijmout i speciální případy ze zahraničí.
Michal Kretschmer, premiér Saska, řekl minulý týden v rozhovoru s německým týdeníkem Der Spiegel, že by pomoc ruským pacientům „vyslala silný signál z Evropské unie“. „Pokusili jsme se pomoci Evropě jako celku. Myslím si, že bychom též měli ukázat solidaritu s Ruskem.“
Es wäre ein starkes Zeichen der Europäischen Union, wenn wir auch Patienten aus Russland bei uns behandeln würden. Wir versuchen insgesamt in Europa zu helfen. Wir sollten auch solidarisch sein mit Russland. (SK)
https://t.co/oNaRcpZGxk
Německé nemocnice přijali pacienty z okolních evropských zemí: Itálie, Francie či Švýcarska. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn na konci dubna oznámil, že Německo zaplatí za léčbu, která podle jeho odhadů bude stát asi 20 milionů eur. „To je naše chápání evropské solidarity,“ prohlásil.
Němečtí politici před příjezdem nakažených z ciziny vyjadřovali přesvědčení, že mají dostatek lůžek a mohou tedy přispět k tomu, aby v jiných státech nedošlo k přeplnění nemocnic. Podle Německé interdisciplinární asociace pro intenzivní a pohotovostní medicínu (DIVI) má Německo více než 30 000 lůžek pro intenzivní péči, přičemž obsazeno jich je něco přes polovinu.
O přijetí ruských nakažených mluvil též starosta Berlína Michal Müller. „Já též jsem učinil nabídku našemu partnerskému městu Moskvě. Zatím nepřišla odpověď, ale nabídka stále trvá,“ řekl starosta listu Tagesspiegel.
Berlin Mayor Michael Mueller has offered to treat novel coronavirus patients from its twin city Moscow in the German capital
https://t.co/24yoyZhlMV
Není zcela jasné, kdo by v případě převzetí ruských pacientů za jejich léčbu zaplatil. Sebastian Gülde, mluvčí německého ministerstva zdravotnicí, na nedávné tiskové konferenci uvedl, že „iniciativy péče o zahraniční pacienty, nyní zejména z Ruska, pochází od (spolkových) států, takže to jsou tyto státy, které mají odpovědnost zodpovědět tuto otázky.“
Vše o koronaviru
|
Konstatin Virko z německé organizace specializující se na zdravotní turismus, pochybuje o tom, že německé instituce budou ochotny platit za pacienty z Ruska tak jako za pacienty z EU. Upozorňuje na případ ruského baletního tanečníka Sergeje Filina, jehož zotavování z útoku kyselinou finančně kryje ruské ministerstvo zdravotnictví. Podle Virka to naznačuje, že Německo by jeho léčbu nikdy nezaplatilo.
Německo je v počtu případů nákazy koronavirem osmé na světě. Podle německých i zahraničních médií ho lze nicméně považovat za zemi, která nákazu v zásadě zvládá. Vděčit může dobře financovanému a kvalitnímu zdravotnictví, vysokému počtu nemocničních lůžek, rozsáhlému testování, poměrně ranému přijetí přísných karanténních opatření, ale i značné důvěře Němců v zdravotnické instituce a z nich vyplývající dodržování karanténních předpisů.
Musíme rozhodovat, kdo bude žít, tvrdí ruští lékaři
V Rusku, které je ve světovém žebříčku počtu případů na třetím místě a je nejvíce zasaženou evropskou zemí, je naopak důvěra v lékaře velmi nízká. Podle agentury AP čelí ze strany ruské veřejnosti konspiračním teoriím, že diagnostikují covid-19, aby vydělávali více peněz, či že se podílejí na vládním tutlání pravých čísel o rozsahu epidemie v Rusku.
Jsme rádi, že hořelo. Ruští lékaři prý před požárem ventilátorů varovali |
Ruští zdravotníci si též opakovaně stěžují na nedostatek ochranných prostředků a špatné vybavení, s kterým jsou nuceni pracovat. Někteří řekli stanici Rádio Svobodná Evropa, že musí činit obtížná morální rozhodnutí, kterého pacienta nechat žít a koho ne.
Ve zprávách vedení lékaři raději píší, že nakažený zemřel na zástavu srdce, aby se vyhnuli vyšetřování, zda udělali vše podle příruček. Odůvodňují to tím, že ze strany vedoucích činitelů není ochota napravovat systematické chyby ruského zdravotnictví, za které je vždy obviňován dotyčný lékař.
Někteří lékaři uvádí, že když si stěžovali na nedostatek ochranných pomůcek, bylo jim vyhrožováno či dostali vyhazov. Tlak na zdravotníky je v ruských nemocnicích tak velký, že mnozí jej nevydrží a raději odejdou, v tom horším případě spáchají sebevraždy. Na zbylé zdravotníky tak připadá o to víc povinností.
Rusko dříve kritizovalo, že jeho pomoc je nechtěná
Podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung by ale pro ruského prezidenta Vladimira Putina bylo přijetí německé solidární pomoci projevem slabosti. Putin namísto toho se snaží vzbudit zdání normálnosti, například ohlášením vojenské přehlídky na počest vítězství ve druhé světové válce.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si přitom postěžoval na stránkách čínského listu Global Times, že některým státům je zakázáno žádat Rusko o pomoc a že koronavirová krize ukázala „chybějící lidskost“. Ministr obvinil západní země, že se namísto přijmutí ruské humanitární pomoci věnují „povrchním spekulacím“ o jejím skrytém, mocenském záměru.
Podle Lavrova existují „ponižující zákazy“ zamezující „v rozporu se základními diplomatickými normami“ požádat Rusko o lékařskou a humanitární pomoc bez ohledu na závažnost situace. „Vypadá to, že proslulá solidarita euroatlantického formátu je důležitější než životy a zdraví desítek tisíc lidí.“
Rusko poslalo letadlo s lékařskou pomocí do USA. Američané ale vybavení nepoužívali s tím, že není potřeba. Ačkoliv ruský velvyslanec mluvil o nezištné humanitární misi, americké úřady uvedly, že USA za náklad zaplatily. Rusko později prohlásilo, že si s USA částku rozdělily a každá země zaplatila půlku.
Moskva též tehdy vyslala do Itálie, jež v té době byla nákazou nejvíce zasažena, tým armádních zdravotníků. Podle místních médií sloužil k špionáži, Moskva ho pak stáhla zpět.
