Nošení roušky je u nás stále povinné v uzavřených prostorech a během cestování veřejnou hromadnou dopravou po celé České republice. U stovek cestujících v MHD je tak možné vidět jednorázové pomůcky. Ty se ale mají vyhazovat ve zvlášť uzavřených pytlích. Důvod je prostý: chránit popeláře, pokud by byly infikované.
Pošlete fotkuSdílejte ukázky „korona nepořádku“, který jste našli  Našli jste ve strouze vyhozenou roušku? Po cestě do práce vidíte po ulicích rozházené rukavice? |
„U roušek či rukavic je důležité minimalizovat kontakt s jinými lidmi, typicky pracovníky svozových firem. Nejlepší je vložit použité roušky do samostatného obalu, zavázat a pak je vložit spolu s ostatním směsným odpadem do dalšího pytle, který se vyhodí do popelnice nebo kontejneru,“ popisuje správný postup třídění roušek Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí.
„Důležité je nenechat zavázané pytle mimo černé kontejnery a popelnice, protože tím se chrání zdraví popelářů i dalších lidí,“ dodala ještě Charvát.
Roušky i gumové rukavice se rozkládají desítky let
Jednorázové ústenky pohozené v přírodě se rozkládají velmi dlouho. Přesně to ale určit nejde, protože je to příliš specifická a úzká skupina odpadu. Jde jen odhadnout, za jak dlouho se rozloží. Obecně jde říct, že materiály se nejčastěji vyrábí z různých druhů plastů a syntetických materiálů.
„Ať už z netkané textilie v případě ústenek a plášťů, latexu nebo vinylu v případě rukavic a dalších u plastových obalů. Tyto materiály se ale v přírodě nerozkládají na nezávadné chemické sloučeniny, ale rozpadají se pouze na menší částečky – mikroplasty. Ty mohou dále kontaminovat půdu, vodu, vzduch nebo potraviny a dostávat se do lidského těla,“ vysvětluje mluvčí organizace Arnika Jiří Kaňa. O dopadech mikroplastů se to ale ví jen velmi málo.
Zjednodušeně tak lze říct, že doba rozpadu jednorázových ochranných pomůcek je v přírodě podobná. Jednorázová ústenka a pláště – desítky let, gumové rukavice – 50 až 80 let, plastové obaly z dezinfekcí a podobných prostředků – 70 a více let.
Problémová stálice u nás je podle mluvčího Hnutí DUHA Aleše Miklíka vysoká míra skládkování po celé republice. „To je klíčový problém o několik řádů větší. Skládkování je nepřiměřeně velké a je už dlouho v rozporu s nařízením EU, dále malá míra recyklace včetně plastů a bioodpadu a další oblasti. V tomto objemu jsou ochranné pomůcky střípkem v moři a dalo by se říci, že jejich výskyt bude na skládkách stejně nevítaný, stejně jako u jiného druhu odpadu,“ upozorňuje Miklík na velký počet skládek v Česku.
Na data je brzy, přibyly ale černé skládky
Otázku, kolik odpadu v Česku přibylo jen v souvislosti se šíření nového typu koronaviru, je nyní podle zástupců ochránců přírody těžké zodpovědět, protože je na to brzy. Podle Jiřího Kani je k tomu potřeba mít aspoň základní výzkum.
„Nemáme však informace, že by jej někdo skutečně udělal. A protože nemáme k dispozici ani základní data, nejsme schopni ani určit dopady pandemie v této oblasti. Informace o zvýšené produkci odpadů v souvislosti s pandemií budeme znát až za rok z přehledů odpadového hospodářství jednotlivých měst, která dlouhodobě sledujeme. Průběžné výsledky ale nemáme,“ vysvětlil Kaňa.
Některá města zavedla speciální kontejnery na kontaminovaný odpad, například Znojmo. Celkový nárůst odpadu se liší město od města a jde spíše o ten klasický než jen jednorázové ochranné pomůcky. V Ústí nad Labem zaznamenali více obalů od potravin a rozvážených jídel, Karlovy Vary žádný nárůst nepozorují a v Brně neměl ani kdo nepořádek dělat. Podle mluvčího magistrátu Filipa Poňuchálka je to následek práce z domova.
Římské ulice jsou plné odhozených ochranných pomůcek |
„Z města odjel také velký počet studentů a zahraničních pracovníků. Výrazný celkový nárůst odpadnu jsme tak nezaznamenali. Za březen a duben letošního roku šlo o 2,7 procenta víc než v roce 2019,“ vyčíslil Poňuchálek a dodal, že odpadu je podobné množství, jen se od podnikatelů a firem více přesunul směrem k domácnostem, protože nefungovaly třeba restaurace.
Problémem se ale ukázaly být zavřené sběrné dvory. Nebo možná záminkou. Černé skládky okolo popelnic a kontejnerů můžeme vidět celoročně okolo každého většího sídliště. Podle mluvčího Zlína Tomáše Meltzera nepomohlo ani otevření dvorů po skončení nouzového stavu a karantény.
„Množství komunálního odpadu, jak tříděného, tak směsného, u nás vzrostlo zhruba o 20 procent. Bohužel došlo ke skokovému nárůstu černých skládek, zejména u stanovišť kontejnerů na tříděný odpad. A to navzdory tomu, že po ukončení omezení volného pohybu osob jsme otevřeli sběrné dvory a každý tak mohl uložit odpad bezplatně,“ vysvětluje Meltzer.
„Bez ochoty lidí chránit životní prostředí to samozřejmě nepůjde, pomoci může ale možnost co největšího počtu míst, kde je možné odpady bezpečně odhazovat, ať už ve firmách nebo na veřejně přístupných místech ve městech. Ve volné přírodě Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě sází zejména na osvětu. Začala třeba iniciativa „Pojďte s námi do přírody“, kde je jedno ze základních sdělení: co si s sebou přinesu, to si také odnesu...“ uzavírá Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí.
31. května 2020 |
