Varování FDA vychází ze studie publikované v časopise New England Journal of Medicine.
Podle poznatků badatelů z Michiganské státní univerzity, kteří zkoumali údaje 10 tisíc pacientů, prstní oxymetry vykazovaly častěji mylné údaje u černochů než u bělochů.
Při srovnání měření s odběrem krve z cév se ukázalo, že u bělochů se zařízení mýlilo v 3,6 procentu případů.
U černochů byl chybný údaj zaznamenán v téměř 12 procentech případů. Prstní přístroj také významně méně varoval před nízkými hodnotami u černošských pacientů.
Podle CNN nicméně nejsou poznatky studie zcela nové. Již dříve jiní badatelé upozorňovali na nebezpečí zkreslení u pacientů s tmavší barvou pleti.
Prstní oxymetr totiž měří nasycení kyslíkem tím, že detektuje barvu krve. Tmavší pigmentace pleti ale jinak absorbuje paprsky, které přístroj k měření vysílá.
Za tři týdny spadl počet nakažených v USA o 45 %, ve světě o 30 % |
Přístroj proto „vidí“ tmavší odstín krve, než ve skutečnosti je, čímž vzniká chyba v měření.
Na problém v minulosti upozornila FDA i skupina amerických senátorů. Podle tamních odborníků spočívá řešení v tom se nespoléhat jen na údaje prstních oxymetrů.
„Tyto nástroje nebyly vyrobeny k tomu, aby byly hlavním či jediným zdrojem informací pro určení diagnózy nebo léčby pacientů,“ uvedl Wiliam Maisel z FDA.
