Ke dvěma vraždám došlo za denního světla. Jedna se odehrála v městečku na jihu země, druhá na autobusovém nádraží v Linköpingu. V Flemingsbergu, chudém předměstí Stockholmu, zase muž v bytě ubodal matku čtyř dětí. Švédská média jména obětí na přání rodin nezveřejnila.
„O násilí na ženách se musí více mluvit,“ říká padesátník Kristian Jansson, jenž ve Flemingsbergu bydlí společně se svou osmnáctiletou dcerou. Ta říká, že lidé se kvůli nedávné vraždě strachují o bezpečí žen v oblasti. „Sama ven nechodím, necítím se bezpečně,“ líčí.
Také podle stanice BBC se nedávná vlna vražd odehrála uprostřed rostoucích obav z násilí páchaného na ženách ve Švédsku, které si dlouho udržuje reputaci bezpečné a genderově rovnocenné země.
Loni tu policie zaznamenala 16 461 napadení žen, což je oproti roku 2019 nárůst o 15,4 procenta. V roce 2020 bylo ve Švédsku podle listu Aftonbladet zavražděno 25 žen. Třináct z nich zemřelo rukou současného či bývalého partnera. Rok předtím bylo zavražděno šestnáct žen.
Vláda zůstává jen u slov, stěžují si aktivisté
Švédská ministryně pro rovnost žen a mužů Marta Steneviová uvedla, že ji smrt šesti žen „zděsila a rozrušila, ale nepřekvapila“. „V oblasti rovnosti žen a mužů jsme ve Švédsku v mnoha ohledech dospěli daleko, ale stále žijeme ve společenských strukturách, které potlačují ženy,“ říká.
Švédská vláda se nyní nachází v polovině desetileté národní strategie zaměřené na vzdělání, ochranu a podporu ohrožených žen. Vládní komise koncem května představí aktualizaci strategie, obsahovat bude například tvrdší potrestaní pachatelů či častější užívání zákazů přiblížení.
Policejní šéf Anders Thornberg obnovené úsilí vítá. „Domácí násilí na ženách je zásadní problém, jenž vyžaduje více opatření,“ uvedl. Policie proto nedávno investovala do 350 nových zaměstnanců, kteří řeší útoky na ženy a děti. Policie chce vylepšit také spolupráci se sociální službou.
Jenny Westerstrandová, šéfka švédské organizace na pomoc ženám Roks tvrdí, že lidé se v posledních letech přestali o problematiku zajímat, což je třeba změnit. „Lidi to unavilo, protože to pokaždé skončí u slov a nic se neřeší. Doufám, že nedávná vlna vražd konečně povede k akci,“ říká.
Švédsko čelí zločinům ze cti
Jedním z hlavních dilemat politiků podle BBC je, zda nedávné násilí dávat do souvislosti s imigrační vlnou do Švédska. Místní policie neregistruje podezřelé z trestných činů podle etnického původu, prokurátoři ale uvedli, že několik mužů, kteří čelí soudnímu procesu, není švédského původu.
Toto tvrzení okamžitě posloužilo jako munice antiimigračním stranám. Vůdce nacionalistických Švédských demokratů Jimmie Akesson vyzval k zásahu proti „importovaným hodnotám, které schvalují násilí na ženách“.
Také ministryně Steneviová připustila, že Švédsko má problém s takzvanými „zločiny ze cti“, jejichž cílem je bránit domnělou pověst rodiny.
Dánsko ve čtvrtích sníží počet „nezápadních“ obyvatel, zruší termín ghetto |
„Věřím ale, že označování násilí na ženách za problém přistěhovalců tento problém velmi zmenšuje. Násilí na ženách je ve švédské společnosti hluboce zakořeněné,“ uvedla Steneviová.
Westerstrandová věří, že přinejmenším některé z posledních násilností mohou souviset i s pandemií koronaviru. „Švédsko se vyhnulo formálnímu uzavření, ale virus přinutil ženy trávit více času doma. Často tak dochází k eskalaci a ženy se kvůli současné situaci zdráhají odejít,“ líčí.
Obyvatele Flemingsbergu se v názorech rozcházejí. „Lidé, kteří zde žijí, nechtějí přijímat švédské zákony,“ říká s odkazem na přistěhovalce pětadvacetiletá žena, která si přála zůstat v anonymitě.
Jiní, jako osmadvacetiletá Sandra Engzellová, si ale myslí, že přistěhovalci se stali obětními beránky mnohem širšího problému. „Nemyslím si, že to má něco společného s tím, odkud pocházíte. Žena není v bezpečí s mužem, který ji bije. Ať už pochází ze Švédska, nebo Afriky,“ líčí.
