Poruchy artikulace, „ráčkování, láčkování“, neurovývojové poruchy, zadrhávání v řeči, nebo dokonce omezenou slovní zásobu. Takové a další problémy řeší logopedi, kteří se museli v době nastavených opatření proti koronaviru adaptovat a využívají i online terapie.
„Můžeme chodit na online výuku, ale nestíháme to. Pepovi se během distanční výuky problémy vyloženě nezhoršily, ale na druhou stranu se ani nelepší, což bychom potřebovali. Opakujeme si z materiálů, které nám paní logopedka zaslala, ale vzhledem k pracovnímu vytížení nás obou málo. Na sezení chodíval vždycky po škole, která teď ale není,“ popisuje otec desetiletého Josefa, který se zadrhává a má problémy s výslovností R a L.
Loni měli logopedové možnost vyzkoušet si jak online terapie u klientů, tak logopedii v ochranných pomůckách. V ordinacích se střídají nejrůznější pacienti s širokou škálou potíží. Od malých dětí až po starší pacienty s postižením řeči například po mrtvici.
Výuková videa i procvičování doma
Podle klinického logopeda Jana Dezorta z brněnské Dobré logopedie nejde říct, kdo na jaký způsob terapie reaguje lépe či hůře. Online terapie je jedna z možností, jak v této době pracovat, ale je to pouhý nástroj, který některým logopedům a pacientům vyhovuje více, jiným méně.
Logoped sám o sobě nestačí. Pomáhat musí hlavně rodiče, říká odbornice |
„Jak u online terapie, tak za použití ochranných pomůcek je samozřejmě práce jiná než dříve a musíme se s tím naučit pracovat. Během loňského roku jsme vytvořili pro naše klienty webovou aplikaci Logapka, která pomáhá logopedům lépe komunikovat s pacienty a jejich rodiči, jelikož jim předává všechny materiály v dostupnější podobě,“ vysvětluje Dezort.
Terapie mohou být i za současné situace tváří v tvář, nejvíce online hodin bylo na jaře. Logoped může mít v ordinaci nasazenou ústenku, roušku, respirátor, štít nebo může na dobu nezbytně nutnou podobné pomůcky odložit. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Ireny Cudlínové pacientů neubývá, ale situace v ambulancích se liší podle místa.
„Ve větších nemocnicích mohou pocítit mírný odliv pacientů kvůli strachu z nákazy koronavirem. U menších zdravotnických zařízení je to naopak a nyní problémy s odlivem pacientů nemají. V poslední době se situace stabilizuje a pacienti, kteří se dříve obávali chodit na přímou terapii, se vracejí a k tomu se objednávají noví,“ vyjmenovává Cudlínová.
Je více těžkých vad řeči, naopak ubývá těch lehkých
A podle statistik pacientů, kteří potřebují pomoc klinického logopeda, každoročně přibývá. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v roce 2010 v ordinaci logopeda objevilo aspoň jednou přes 122 tisíc pacientů, v roce 2019 to bylo přes 156 tisíc lidí. Více než 90 procent z nich jsou děti mladší 18 let.
| Rok | Počet pacientů |
|---|---|
| 2010 | 122 039 |
| 2011 | 128 676 |
| 2012 | 134 854 |
| 2013 | 139 944 |
| 2014 | 144 455 |
| 2015 | 146 602 |
| 2016 | 148 485 |
| 2017 | 148 339 |
| 2018 | 150 609 |
| 2019 | 156 097 |
Terapii s klinickým logopedem na dálku podle Cudlínové zvládá každý jinak. Některé děti jde nalákat na tablet a počítač.
„Také ostych před obrazovkou zmizí, jsou přece jen v domácím prostředí. Z počátku také převládala zvědavost z nového a pro děti neznámého druhu terapie. Jsou ale i děti, které změny nesou špatně, sezení před obrazovkou je pro ně dlouhé, odbíhají, otáčí se, neudrží pozornost, apod. Ne pro všechny klinicko-logopedické diagnózy je distanční terapie vhodná,“ dodává předsedkyně logopedické asociace.
Dvě ze tří dětí začaly koktat kvůli šoku z čerta, říká logopedka Kejklíčková |
V době před koronavirem si málokdo dokázal představit, že by se dělaly sezení online, spousta rodičů také musela skloubit pracovní povinnosti, školní výuku z domova a k tomu ještě distanční terapie při klinicko-logopedickém cvičení. Navíc je k tomu potřeba i digitální gramotnost a zázemí. Logopedové ale podle Cudlínové zadávají únosné úkoly.
„Nemyslím si, že by klinický logoped zadával takové množství materiálu, které by pacient nezvládl a problémy by se tím mohly prohlubovat. I u distanční terapie, která odpovídá dané diagnóze a možnostem rodiny, musí být vždy s dítětem rodič nebo zákonný zástupce, se kterým jsou všechny požadované úkony konzultovány ,“ doplnila.
Mezi nejčastější problémy patří neurovývojové poruchy řeči, jazyka a komunikace, dále poruchy artikulace nebo plynulosti řeči, či zpoždění fyziologického vývoje. Přibývá středně těžkých a těžkých vad komunikačního procesu, kterých je okolo padesáti procent, naopak ubývá lehkých vad.
„Zbytek se týká narušené komunikační schopnosti u dospělých pacientů. Nárůst klinicko-logopedických terapií spatřujeme v důsledku propracovanějších diagnóz, dokonalejších zobrazovacích technik, přesnějšího testování, řady výzkumů, rodí se více dětí z rizikových gravidit, rodičky jsou starší a trendu přibývajících poruch také přispívá digitální doba s mobily, SMS zprávami či televizí,“ uzavřela Cudlínová.
ARCHIVNÍ VIDEO: Rozstřel: Naučte dítě včas smrkat, bude i lépe mluvit, řekla logopedka (5. března 2019):
