Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvProfesor Hořejší bedlivě sleduje počty nových případů, počty hospitalizovaných i klesající reprodukční číslo, které by v těchto dnech mělo klesnout k jedničce. V hodnocení je ale stále opatrný. „To je samozřejmě dobrá zpráva, ale ještě lepší zprávou bude to, když to bude co nejhlouběji pod jedničku.“
Není to jen výkyv?
Podle imunologa se restriktivní opatření v Česku zavedla pozdě. Kdyby k nim ale vláda nepřistoupila vůbec, byla by současná situace katastrofální. „Kdyby se bývalo nic neudělalo, byli bychom dnes na mnohem vyšších číslech.“
„Ze současných čísel vyplývá, že v posledních dnech počet nových případů stagnuje nebo se mírně snižuje,“ konstatuje profesor Hořejší. „Je otázkou, zda to není jen výkyv, ale je docela logické, vzhledem k tomu, že některá opatření byla přijata už před čtyřmi či dvěma týdny, že by se to mělo projevit.“
Reprodukční číslo je podle profesora Ústavu molekulární genetiky AV veličina, která se nedá přesně určit a měla by se uvádět v rozmezí. „A důležité je, že reprodukční číslo se může lišit výrazně lokálně. Tedy mohou být okresy nebo menší celky, podniky, kde bude toto číslo pořád velmi vysoké a tam hrozí nebezpečí. Takže jde jen o orientační číslo. Je dobře, že se snižuje, ale doufejme, že to bude pokračovat.“
Celý Rozstřel v podcastu:
Lockdown na dva týdny by byla jistota
Václav Hořejší patřil mezi odborníky, kteří vyzývali ke kompletnímu uzavření české společnosti. Úplný lockdown ale vláda nezavedla, jen částečný. „Úplný lockdown by byl jistější. Kdyby se udělal, tedy že by lidé nechodili kromě kritické infrastruktury ani do práce, tak jak to udělali třeba v Izraeli, tak by bylo jisté, že bychom se rychle dostali na velmi nízká čísla a situace by pak mohla být zvládána standardními opatření, tedy že by se pouze hasila lokální ohniska požáru, že by se dalo trasovat, protože za současných čísel se to dělat nedá.“
„Bylo by to tedy správné řešení,“ míní Hořejší. „A myslím, že bychom to i přestáli. Ale v této situaci, kdy to vypadá na zlepšení, by to bylo politicky neprůchodné. Ale může se za čtrnáct dní ukázat, že počet případů neklesá, že se reprodukční číslo zastaví na hodnotě 0,9 a to by znamenalo, že to bude mnoho dalších týdnů špatné.“ I proto má lockdown podle imunologa v tuto chvíli opodstatnění.
„Kdybych byl absolutistický vládce, zavedl bych lockdown tak, jak to udělali v Izraeli,“ říká v nadsázce Hořejší. „A byli bychom z toho venku. To by byla jistota. Ono se to někdy přirovnává k tomu, jako když máte lesní požár. Abyste zabránili jeho dalšímu šíření, tak nejefektivnější je udělat úsek, kde sami zničíte kus lesa, což je daní za to, že tu mezeru nemůže oheň přeskočit. Vždycky to něco stojí a na politicích je, aby vzali v úvahu všechny aspekty.“
„Jsem rád, že vládce nejsem a rozhodovat o tom nemusím. Je samozřejmě možné, že i když se to neudělá, tak se to v rozumné době sníží na nižší počty, sníží se počty hospitalizovaných lidí a bude to stačit. Tak doufejme,“ přeje si imunolog.
Slováci na to jdou dobře
„Je ještě jedna věc, která by byla efektivní,“ upozorňuje profesor Hořejší. „A to je plošné testování rychlými antigenními testy, pokud možno celé populace, nebo aspoň nějakých regionů. A jak jsme viděli, na Slovensku jim to vychází. Mají asi jedno procento infikovaných v populaci. U nás by to bylo určitě více. To by bylo velice efektivní opatření.“
„Kdyby u nás bylo 500 tisíc nemocných, což je realistické,“ zamýšlí se Hořejší, „tak by se všichni tito lidé mohli dát na 10 dní do karantény, a tím by to bylo vyřešené. Nemohli by dál šířit tuhle infekci. Nevím, proč Slováci udělají takhle ambiciozní věc, dokážou to zorganizovat a my to neumíme. Ale oni jsou odvážnější i v jiných věcech. Mají euro, my ho nemáme.“
Podle Hořejšího je škoda, že se tento nápad nepodařilo prosadit předchozímu ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi. „Asi si politici myslí, že by byli lidé naštvaní, že na to musejí jít povinně. Ale Slováci to povinné nemají. Nebo jestli si myslí, že by to bylo moc drahé... Ale ve srovnání s tím, co nás to teď stojí, je to vysloveně pakatel.“
Prvňáčci do škol, Belgie selhala nejvíce
Profesor Václav Hořejší se zamyslel i nad tím, zda by se v dohledné době měly otevřít první stupně základních škol. „Tam to má racionální jádro. První a druhá třída, o tom by se dalo uvažovat, že by se tam mohly děti vrátit. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že malé děti onemocní mnohem méně často než starší děti nebo dospělí. Takže tohle není největší riziko.“
Z evropských států selhala podle Hořejšího vedle České republiky během druhé vlny pandemie také vláda v Belgii. „Ta selhala asi nejvíce ze všech evropských států i v první vlně. A i v jiných zemích to funguje špatně.“
„U nás je to ale smutné, protože v první vlně jsme to zvládli báječně a měli jsme v tom pokračovat. Ale stali jsme se obětí svého vlastního úspěchu a mysleli jsme si, že jsme to už vyřešili a že už se nic dít nebude,“ lituje profesor Hořejší.
Vláda dostávala špatné rady
Vláda podle imunologa činila chybné kroky hlavně proto, že dostávala špatné rady. „Z jedné strany to byly skutečně špatné rady od některých prominentních a mediálně oblíbených lékařů, kteří ale nejsou epidemiology a kteří ještě začátkem října v otevřených dopisech kritizovali vládu za to, že je příliš přísná a že nejde o nebezpečnou epidemii.“
„Ale pak tu byli epidemiologové, kteří byli ve významných pozicích už v první vlně i přes léto a podle mých informacích opravdu dávali vládě zprávy o tom, že situace vypadá špatně a že by se mělo něco dělat,“ říká Hořejší.
Ale vláda, včetně premiéra Andreje Babiše, podle Hořejšího informace od „prominentních“ lékařů, profesorů Žaloudíka nebo Pirka, doktora Šmuclera či rektora Karlovy univerzity Tomáše Zimy, vzala vážně. „Dokonce premiér se někde veřejně na názor profesora Žaloudíka odvolával.“
„Ale epidemiologové, kteří pracovali v poradních vládních týmech, museli o nebezpečí vědět. Měli k dispozici modely vývoje. Už v první polovině září to bylo jasné. S některými z nich jsem mluvil a oni říkali, že informace politikům dávali,“ rekapituluje imunolog.
Prostě měli řvát a hodně nahlas
„Ale já jsem předpokládal, že když je vláda neposlechne, tak oni sami jako zodpovědní občané veřejně vystoupí, jako my ostatní, kterým to dělalo starost,“ upozorňuje Václav Hořejší. „A jejich autorita je stokrát větší než naše, takže bez ohledu na cokoliv vystoupit měli, ale oni to neudělali. Prostě měli řvát, hodně nahlas, přesvědčit politiky, přesvědčit veřejnost. A to se nestalo.“
Václav Hořejší mluvil v Rozstřelu také o nutnosti testování seniorů v domovech důchodců a hovořil i o možné třetí vlně pandemie. „Pokud se necháme ukolébat tím, že to i tentokrát dobře dopadne, tak třetí vlna přijde. Jediným rozdílem je má víra, že na začátku příštího roku se začne očkovat. To bude definitivní řešení.“
V Rusku a v Číně se už podle imunologa vakcíny masově nasazují a je to kombinováno s třetí fází klinického testování. „Tak věřme, že vakcíny, které budou k dispozici u nás, budou dobré. Mělo by se začít s očkováním v rizikových skupinách, zařízeních a regionech. A to už by byla velmi silná zbraň proti tomu, aby nenastala třetí vlna.“
„Vyhráno stále nemáme. Nemocnice dělají nouzová opatření. Jestli se během dalších dvou týdnů opravdu něco nestane, tak italský scénář je pořád možný,“ uzavírá Václav Václav Hořejší.
