Virus se chová zvláštně a dosud podle Beneše není úplně adaptovaný na člověka. Klasické viry mají zpravidla jeden typický klinický obraz nemoci, v tomto případě jich je možných několik. Dá se tedy říct, že virus v lidském organismu vyvolává takové změny, jaké mu imunitní systém dovolí.
Většina lidí, co u nás zemřela na covid, přišla po svých, říká primář |
U vzniku nemoci hraje velkou roli zdatnost a stav imunity jedince, ale i velikost virové nálože, kterou dostane. Těžký průběh mohou mít i mladí a zdraví lidé. Typicky například zdravotníci, jejichž případy známe jak ze zahraničí, tak od nás. Rizikových faktorů je celá řada a hlavní není jen věk.
„Měli jsme devatenáctiletého pacienta, který neměl žádné rizikové faktory. Nebylo zřejmé, proč by měl mít závažnou formu onemocnění, pro kterou skončil na intenzivní péči. Pravděpodobně to bylo podle mého proto, že hrál hodně na klarinet a mechanika dýchání, která je s tím spojená, vedla k projevu těžší formy. Takže i takové věci hrají roli,“ upozornil Beneš na blokové přednášce pořádané Univerzitou Karlovou.
Podle něj není také správné označit rizikové obyvatele, kteří by se měli chránit, a ostatní nechat volně bez opatření a promořit ho.
„I u zdravých lidí může velká infekční dávka vyvolat závažné onemocnění. I ti zdraví musí být opatrní a nemůžou být nezodpovědní. Nošení roušek v tuto chvíli považuji za správné rozhodnutí. Musí se chránit všichni, ale starší lidé by se mohli chránit více. Například mít místo roušek respirátory, nechodit tolik mezi ostatní lidi a dodržovat sociální distanc,“ dodal.
Jde o intenzivní šíření
Největší komunitní přenos v Česku nyní probíhá v Praze a Středočeském kraji. Podle ředitele Ústav zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška jde narůstající a intenzivní šíření nemoci covid-19.
PŘEHLEDNĚ: Střídavá výuka, zavřená kina či zoo. Jaká jsou nová opatření? |
„Nedaří se dotrasovávat a možná ani pojmenovávat všechny clustery, nálož v populaci tudíž začíná být nekontrolovaná. Celé září skončilo zhruba 46 tisíci pozitivně diagnostikovaných. To je ale ze scénářů, které jsme očekávali, ten ještě relativně dobrý. Nejlepší byl scénář do 30 tisíc pozitivně diagnostikovaných,“ říká ředitel ÚZIS Ladislav Dušek s tím, že situace je zvládnutelná, jen to není dobrý výhled na měsíc říjen.
Denně se počet testů pohybuje pod hranicí 20 tisíc. Na tak velký počet testů ale roste i množství pozitivních záchytů. To dokazuje, že se nemoc v populaci šíří a je potřeba to zbrzdit. Jinak by se mohly zahltit nemocnice, především lůžková péče.
„Trend růstu je u nás jedním z největších, ne-li největší v Evropě. Narůstá také mortalita. Procenta jsou sice stále nízká, ale s narůstajícími přírůstky už se jedná o významné podíly. Zhruba 40 až 45 procent hospitalizací probíhá krátkou dobu, pacienti nemají vysoce intenzivní péči ani podporu dýchání. Stále ale do nemocnic proudí více lidí, než je z nich propouštěno,“ vysvětlil data biostatistik Dušek
Zdravotnictví nebylo posledních 30 let vůbec připravované na sběr dat v reálném čase. Nebyl řetězec žádanka o odběr, odběr, výsledek a předání hygienickým stanicím a praktickým lékařům,“ vypočítává ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Další z možností pro dohledávání kontaktů je sebetrasování, které funguje teprve týden. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové je z toho ještě málo zpětné vazby, ale ukazuje se, že to zrychluje hovory s danými kontakty.
„Do elektronického formuláře může člověk předem vyplnit svoje další kontakty, což pomůže krajské hygienické stanici. Pracujeme na tom, aby se samotrasovací údaje automaticky přepisovali do ‚navolávacího’ systému a nemuseli je hygienici přepisovat ručně,“ upřesnila Rážová.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvModely se s předpovědí trefují
Nejvíce pozitivních je mezi věkovou skupinou 15-25, kdy jsou tam i žáci středních škol. Velmi rychle šla nákaza nahoru ve věku 15-19 let, vysoce riziková kohorta je to i v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.
Skoro 80 procent nově diagnostikovaných má mírný až bezpříznakový průběh. Hospitalizovaných jsou čtyři procenta, jedno procento má těžký průběh nemoci, což je zhruba čtvrtina z hospitalizovaných, úmrtí je méně než 0,7 procenta.
„Modely předpovídaly, že se na začátku září bude s příchodem školního roku nákaza šířit více a predikce se i poměrně přesně vyplnila. Čísla byla očekávaná, ale neznamená to, že jsou nezvratná. Modely ukazují, jak se s opatřeními sociálního distancu, ochranných prostředků a zvýšené hygieny nákaza zbrzdí, i tak ale budou denní nárůsty kolem pěti tisíc,“ vysvětlil Dušek. Proč se vláda s načasováním nařízení neřídila modelů více nevysvětloval. „Zásadní je dynamika. Pokud ji budeme kontrolovat, dá se s nemocí normálně žít i se zachováním fungující ekonomiky. Virus tady bude dál,“ dodal.
GRAF: Vývoj denního poměru (v %) počtu osob s nově prokázaným onemocněním a celkového počtu provedených testů (včetně opakovaných testů u stejné osoby)
Koordinátoři se snaží předpovědět, na co se mají nemocnice připravit v následujících 14 dnech. Předpovídá se více hospitalizovaných, což je důležité pro kapacity lůžek či kolik rizikovějších pacientů se dá očekávat. Počet hospitalizovaných roste rychleji, ale je méně vážných stavů.
Modernizace po 30 letech
„České zdravotnictví nebylo posledních 30 let vůbec připravováno na sběr dat v reálném čase. Neumělo sbírat data v řetězci žádanka o odběr, odběr, výsledek a předání hygienickým stanicím a praktickým lékařům. To všechno musí běžet v reálném čase a je to pro nás zcela nové,“ vypočítával postupy Ladislav Dušek.
Data o léčbě pacientů se sbírala se zpožděním šesti měsíců až devíti měsíců. Například onkologický registr je se zpožděním jednoho roku.
„V této mašinérii, kdy nejsou ani jednotící standardy pro laboratoře, je sbírání dat úplně nový zážitek. Na systém jsou teď kompletně napojené záchranné služby, všechny relevantní nemocnice, a momentálně dokončujeme napojení všech sociálních zařízení. Současný systém se v budoucnu bude muset hodně dodělat. Mohlo se na něm dělat léta,“ uzavírá ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
