Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvProfesorka imunologie a molekulární biologie věří, že by se v ČR mohlo začít hromadně očkovat do dvou měsíců. „Původně se očekávalo, že by se mohlo očkovat až od března, ale podle mého názoru to bude dříve. Myslím si, že na začátku února,“ říká.
Dvě vakcíny v ČR
V ČR by se měly použít dvě takzvané vektorové vakcíny, tedy vakcíny využívající nejčastěji replikující nebo nereplikující virový vektor. Jsou to výrobky farmaceutické firmy Pfizer a německé firmy BioNTech. Ve druhém případě jde o očkovací látku oxfordské univerzity, kterou vyrábí společnost AstraZeneca. „Právě s těmto společnostmi má Evropská unie smlouvy a bude tyto vakcíny kupovat, tedy dostanou se i k nám.“
Obě tyto očkovací látky budou podávány ve dvou dávkách s rozestupem jednoho měsíce. Jedinou vakcínou, která má potenciál člověka před covidem ochránit skrze jedinou dávku, je ta od firmy Janssen Pharmaceutica, která spadá pod nadnárodní gigant Johnson & Johnson. Ta se ale do ČR prozatím alespoň v první fázi nedostane.
„Nevýhodu v opakování po měsíci nevidím,“ říká Bílková. „Opakované očkování totiž není neobvyklé. Důvodem opakování je to, že chceme navodit dostatečnou imunitní odpověď organismu, aby si cizí strukturu pamatoval a aby v okamžiku jakéhokoli kontaktu s patogenem, tedy funkčním virem, imunitní systém včas zahájil obranu a vůbec nedošlo k onemocnění,“ říká lékařka.
Proč se bude očkovat dvakrát?
Při prvním kontaktu s vakcinační dávkou se podle molekulární bioložky imunitní systém seznamuje s cizorodou strukturou, rozpoznává ji a ukládá si znalost do formy paměťových buněk. „V okamžiku, kdy dáme druhou dávku, třeba po měsíci nebo i po delším intervalu, tím vlastně děláme booster dávku, tedy připomínací dávku. Imunitní systém si vše ještě lépe zafixuje a ví, že má bojovat proti této konkrétní struktuře, která ve vakcíně je.“
Vakcínu schválí v lednu, v Česku pak může být koncem měsíce, počítá Blatný |
Podle Bílkové druhá dávka slouží k tomu, aby odpověď imunitního systému byla dlouhodobá, tedy aby očkovaný člověk byl chráněn nejen po několik měsíců. „U koronaviru tato informace ještě známa není, ale u některých vakcín je ochrana celoživotní. U covidu-19 se to bude ještě mapovat.“
Po první aplikaci vakcíny proti covidu-19 by podle Bílkové měl výt očkovaný člověk chráněný už po dvou týdnech až měsíci, kdy se aplikace vakcíny zopakuje a ochrana tedy následně vydrží po delší dobu. „V tu chvíli by se měly v organismu tvořit protilátky, které jsou znakem toho, že bylo očkování účinné,“ dodává imunoložka.
Proč si nemůžeme vakcínu vybrat?
To, jak dlouho očkování vydrží, záleží podle Bílkové i na tom, zda bude koronavirus mutovat, nebo u něj dojde ke změně genetické informace. „Ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo stát. A to je velice dobrý signál pro vývojáře vakcíny, protože očkovací látka se bude moci využívat i několik let. Což je velice nadějné,“ říká.
V současnosti je podle ministerstva zdravotnictví nereálné, že by se zájemce mohl v den očkování rozhodnout pro konkrétní typ vakcíny. Podle imunoložky to ale nevadí. „Rozdíl mezi vakcínami je totiž minimální. Obě jsou to vektorové vakcíny a podezření na rizikovost je minimální.“
„Jako molekulární bioložka a imunoložka bych sama nevěděla, která z těch dvou vakcín, jež budou na našem trhu, je lepší. Určitě bych nespekulovala, kterou bych si měla vybrat a kterou ne,“ říká Zuzana Bílková.
Před očkováním konzultujte svůj stav s lékařem
Imunoložka v Rozstřelu také odpověděla na otázku, zda bude očkování účinné v případě, když pacient na druhou aplikaci zapomene a prodělá pouze první část vakcinace. Zamyslela se i nad tím, zda by se lidé neměli nechat před očkováním vyšetřit. „Možná ne přímo vyšetřit, ale měli by svůj zdravotní stav konzultovat se svým praktickým lékařem nebo specialistou, který ho léčí s konkrétní nemocí,“ upozorňuje lékařka.
„Bylo by žádoucí, aby vakcinace probíhala v podobném režimu, jako jsme zvyklí u všech standardních vakcín, které jsou povinné či nepovinné,“ míní Bílková. „Tedy aby proběhla selekce před vakcinací. Jestli nemá pacient teplotu, jestli nevykazuje příznaky akutní infekce.“
„Nebo třeba jestli neabsolvuje nějakou protinádorovou léčbu, která zasahuje do aktivity imunitního systému, nebo zda to není člověk těsně po transplantaci,“ pokračuje profesorka imunologie. „A to právě vědí ošetřující lékaři. Vůbec není na škodu, když člověk trochu váhá, aby zavolal lékaři, konzultoval svůj stav a zeptal se, zda vakcína je pro ně vhodná.“
„Z toho mám obavu, tedy že se bude část populace očkovat v očkovacích centrech,“ zamýšlí se Bílková. „Tam bude fronta lidí, bude spěch a právě tam by se mohlo stát, že by na tyto informace nebyl kladen důraz jako třeba u praktika, který provede pacientovi před aplikací aktuální anamnézu.“
Británie jako první na světě schválila použití covidové vakcíny od Pfizeru |
Podle imunoložky bude tedy záležet na odpovědnosti jednotlivých pacientů, aby o svém zdravotním stavu v očkovacích centrech informovali personál, který bude vakcinaci provádět.
Bílkovou rovněž znepokojuje, že Češi jsou podle průzkumů k očkování proti koronaviru zatím dost skeptičtí.
Imunoložka proto v Rozstřelu odpověděla i na otázku, zda bude mít vakcinace smysl, když se nechá proočkovat třeba jen třetina populace. „Smysl to určitě má. Ale je důležité, aby se první očkovali senioři, lidé se zdravotními problémy a zdravotníci. A pak se to projeví velmi rychle na počtu mrtvých v důsledku onemocnění covid-19,“ upozorňuje lékařka.
Každé procento nových proočkovaných zejména v rizikové populaci nebo mezi zdravotníky může snížit zatíženost českého zdravotního systému. „Navíc pak zdravotnický personál bude moci vykonávat svoji činnost.“ Celkový pokles pozitivně testovaných a snížení reprodukčního čísla pak závisejí na tom, jak moc se nechá česká populace proočkovat. „Čím větší procento vakcinovaných, tím větší účinek,“ uzavírá Bílková.
