Evropská komise aktuálně čelí kritice za obecně pomalý průběh očkování v rámci Unie. Koncem ledna se navíc dostala do sporu s britsko-švédským výrobcem takzvané oxfordské vakcíny, firmou AstraZeneca. Ta oznámila, že v první fázi dodá oproti dohodě méně vakcín. Současně však svědomitě plnila závazky vůči Velké Británii, upozornila CNN.
Smlouvu jste uzavřeli pozdě, hájí šéf AstraZenecy opoždění vakcín pro EU |
Šéf AstraZenecy Pascal Soriot rozdíl hájil tím, že EU uzavřela kontrakt později než Británie, navíc smlouva výrobci pouze stanovuje vyvinout „maximální rozumné úsilí“, od něhož se produkce odvíjí. Zredigovanou verzi smlouvy bez citlivých údajů Unie zveřejnila už dříve, Británie stejný krok dosud odmítala „z bezpečnostních důvodů“.
Podle zjištění CNN je však částečně začerněná smlouva AstraZenecy s Británií dostupná už od listopadu na vládním webu, je však těžko dohledatelná a její zveřejnění tak uniklo pozornosti. Obsahuje například rovněž formulaci o největším možném úsilí, ale také možnost aktualizace a úpravy podmínek dodání vakcín. Hlavně je však její uzavření datováno o den později než kontrakt AstraZenecy s Evropskou unií.
Tento fakt napadla kvůli Soriotově vyjádření eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová, která sama čelila narážkám na „slabou smlouvu EU oproti Británii“. „Logiku ‚kdo dřív přijde, ten dřív mele‘ odmítáme každopádně. To může fungovat v krámě u řezníka, ale ne u smluv a pokročilých dohodách o nákupu,“ uvedla.
Unijní úřad schválil vakcínu AstraZeneca. Spor trvá, komise ukázala smlouvu |
Dokumenty z 27. a 28. srpna jsou z jazykového hlediska skoro stejné, uvedl právník David Greene, který obě verze porovnával.
„To není vzhledem k době jejich vzniku překvapivé. Obě obsahují frázi o ‚maximálním rozumném úsilí‘, což je v podstatě ochranná klauzule AstraZenecy pro případ, že by nedokázala dostát svým závazkům,“ vysvětlil.
Greene nicméně upozornil, že ani jedna smlouva neposkytuje své straně nějaké zvýhodnění. „Firma si nemůže vybrat jednu z nich na úkor druhé. Takže nemohou říct EU, že jim nebudou dodávat vakcíny, protože je budou právě dodávat do Británie,“ uvedl.
AstraZeneca okolnosti kolem smluv odmítá komentovat, zdrženlivé jsou i britské úřady. Na dotaz, zda byla součástí kteréhokoliv oficiálního dokumentu určitá dohoda o zvýhodnění Británie v dodávkách vakcíny, odpověděly pouze: „Britská vláda má dohodu s firmou AstraZeneca na 100 milionů dávek vakcíny a časový rozvrh dodávek. Detaily jsou citlivé.“
Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock přitom nedávno naznačil, že poznámku o prioritách do smlouvy prosadil. „Nespokojil bych se s kontraktem, který by umožňoval dodávky oxfordské vakcíny ostatním ve světě před námi. Trval jsem na tom, abychom udrželi britskou veřejnost v bezpečí,“ řekl.
Mluvčí Evropské komise se k objevené smlouvě Británie s AstraZenecou nechtěl vyjadřovat, instituce podle něj nyní svou pozornost upírá na vlastní kontrakt, průběh objednávek a přesné množství dodávek.
Načasování a prioritizace jsou aktuálně ožehavými tématy uvnitř Evropské unie, která v rámci rovného přístupu koordinuje distribuci vakcín mezi členské státy. Výpadky dodávek, a to nejen od AstraZenecy, znamenají zpoždění procesu očkování a tudíž i rostoucí znepokojení během trvající pandemie koronaviru.
27. ledna 2021 |
