Základní opatření zahrnující mytí rukou, nošení roušek a zachovávání rozestupů nedodržuje 16 až 33 procent populace. Za mediální bublinu považuje epidemii 45 procent Čechů, v srpnu to bylo 57 procent.
Jen 18 procent dotázaných nákazu považuje za vysoké riziko, jejich podíl se ani s vývojem epidemie významně neliší. Výzkum ve středu prezentovali zástupci WHO v Česku a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Podle 40 procent Čechů přijatá protiepidemická opatření zbytečně omezují jejich osobní svobodu. „Ukazuje se, že v české společnosti je velký podíl těch, kteří preferují osobní svobodu před ohledem na druhé, což se v době pandemie ukazuje jako nevýhodné,“ uvedla Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty univerzity Karlovy.
Český odpor |
V průzkumu oslovila agentura Ipsos v srpnu, listopadu a lednu 1 000 respondentů. Stejné otázky dostávali lidé v 15 evropských zemích, výsledky zatím pro srovnání dostupné nejsou.
Chystají se cílená opatření v nejpostiženějších krajích, řekl Hamáček |
Podle Hnilicové ale autoři výzkumu z univerzity v německém Erfurtu naznačili, že například v dodržování opatření „ruce, roušky, rozestupy“ jsou na tom Češi se 77 až 84 procenty spíše špatně.
Některé postoje české společnosti, například pokud jde o vnímání rizika, se podle výsledků výzkumu nemění asi s horšícím se vývojem epidemie. Pravděpodobnost nákazy sice proti srpnu lidé v lednu považovali o 12 procent vyšší, byla podle nich 34 procent, za vysoké riziko ji ale setrvale považuje méně než pětina obyvatel.
Naopak velmi nízké je riziko pro celou čtvrtinu obyvatel. Asi 44 procent respondentů uvedlo, že nemá strach z nákazy. Velký strach pociťuje třetina obyvatel. Zástupce WHO v Česku Srdan Matić podotkl, že data z výzkumu svědčí o velkém rozdělení české společnosti.
Větší riziko vnímají starší lidé, ženy, osoby v rizikových skupinách či tací, kteří znají někoho nakaženého nebo kterým se zhoršila ekonomická situace. Menší riziko vnímají lidé, kteří jsou přesvědčeni, že média zveličují situaci a ti, kteří věří zdravotníkům. „Lidé si myslí, že když bude zle, zdravotnictví nás zachrání,“ uvedla Hnilicová.
Kontroverzní lékaři, tajné organizace a mediální bublina
Velké procento lidí – 45 procent – věří, že na politická rozhodování mají vliv tajné organizace. Tito lidé zároveň nerespektují opatření a mají problém s tím, jak jsou komunikována.
Třetina lidí pak věří kontroverzním lékařům, kteří sice nejsou odborníky, ale veřejně se k problematice epidemie vyjadřují. Překvapující jsou demografické údaje těchto osob. Nejčastěji se jedná o spíše mladší a vzdělané lidi žijící spíše v městských aglomeracích.
Klesá však přesvědčení o tom, že epidemie je mediální bublina. Stále tomu však věří 45 procent lidí. „Tedy můžeme hledat jednu z těch důležitých odpovědí, proč se nedaří, aby lidé dodržovali opatření,“ míní Zdeněk Kučera z Ústavu pro zdravotní gramotnost.
Vládě podle průzkumu nevěří 76 procent lidí, ministerstvu zdravotnictví 66 procent. Naopak zdravotníkům přes 80 procent lidí důvěřuje. Z přijatých opatření lidé nejméně omezují setkávání s rodinou a přáteli.
Bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, která dříve působila v české pobočce WHO, uvedla, že výsledky ukazují stoupající ochotu Čechů nechat se proti covidu-19 očkovat. Zatímco v srpnu chtělo vakcínu dostat 47 procent, v listopadu to bylo jen 38 procent, ale v lednu už 53 procent.
Protesty proti opatřením v Česku:
