Celosvětově se nemocí covid-19 dosud nakazilo přes šest milionů lidí a zemřelo s ní více než 369 000 z nich. V ČR je nakažených od 1. března přes 9 400, zemřelo 324 lidí.
Farmaceutické firmy podle Dvořáčka staví na zkušenostech z práce na vakcínách proti nemocem jako SARS, MERS nebo ebola. V době pandemie koronaviru se podařilo zrychlit a zefektivnit jejich spolupráci s akademickými výzkumnými centry, lékaři a nemocnicemi a také s regulátory, jako jsou Evropská léková agentura (EMA) a Americká léková agentura (FDA), řekl. Délka vývoje vakcíny proti covidu-19 se podle něj odhaduje na 12 až 18 měsíců.
Koronavirus ve světě   |
Firmy s vývojem vakcíny proti covidu-19 začaly v lednu, uvedl Dvořáček. Z deseti kandidátních vakcín v klinickém hodnocení je podle něj nyní několik ve druhé z celkem tří fází hodnocení. Předpokládá, že jednu nebo dvě z vyvíjených vakcín se podaří dotáhnout do zdárného konce.
„S velkou pravděpodobností se bavíme o tom, že účinná vakcína proti covid-19 bude k dispozici nejpozději začátkem příštího roku,“ řekl. Některé firmy už mají podle něj rezervované pro přelom letošního a příštího roku výrobní kapacity na miliardy vakcín proti covidu-19.
Každá aktivita ve vývoji vakcín je vítaná, ale český projekt začal pozdě a ČR nemá úplně renomé země, která by byla v oblasti vakcín významná, uvedl Dvořáček. Nemyslí si, že by časovou ztrátu bylo možné dohnat.
Pro farmaceutické firmy je ale možná následná spolupráce, pokud by se český vývoj podařilo posunout dál. „My bychom se měli primárně snažit spolupracovat v rámci Evropy,“ řekl. Pro stát velikosti ČR je to podle něj mnohem efektivnější způsob, jak si zabezpečit dostatek vakcín, protože EU má velkou vyjednávací sílu pro rovnoměrné zacházení s vakcínami.
Spuštění prací na vakcíně proti covidu-19 oznámilo počátkem května ministerstvo zdravotnictví. Na vývoji za desítky milionů korun má spolupracovat Státní zdravotní ústav (SZÚ) s Ústavem hematologie a krevní transfuze a Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM).
