Že mužští pacienti s covidem zřejmě patří k zranitelnější skupině, potvrzovaly už první údaje o mrtvých s covidem. Od počátku pandemie se umírající muži ujali vedení. Statistická analýza případů v evropských zemích (Itálie, Francie, Španělsko, Německo, Švýcarsko) i v neevropských státech (Kanada, Jižní Korea) ukázala, že v průměru umírají 1,5krát častěji.
Jak je to v ČeskuV Česku podle údajů ministerstva zdravotnictví tvoří v současnosti zhruba 58 procent zemřelých s covidem muži. Z hlediska věku je skoro 92 procent zemřelých ve věku od 65 let, přes 68 procent starších 74 let. |
Také se ukázalo, že mužští pacienti jsou častěji v kritickém stavu. Například intubaci, tedy zavedení rourky přes ústa či nos, hrtan, až do průdušnice, potřebovali třikrát až čtyřikrát častěji než ženy. U nakažení koronavirem je u mužů o 50 procent vyšší pravděpodobnost, že budou potřebovat nějakou léčbu, zatímco ženám spíše bude stačit se jen „vypotit“ jako při běžné chřipce.
Je známo, že muži bývají citlivější i u jiných infekcí – například horší průběh nákazy virem hepatitidy A a tuberkulózou je u nich častější.
Ve středeční publikaci prestižního vědeckého časopisu Nature zdokumentoval tým z Yaleovy univerzity ve Spojených státech rozdíly v imunitní reakci mužů a žen koronavirus.
Do studie zařadili 98 pacientů, 47 mužů a 51 žen s potvrzenou infekcí SARS-CoV-2 na základě molekulárních testů, kteří měli středně závažné onemocnění. Kromě pohlaví zohledňovali věk, index tělesné hmotnosti, léčbu pacientů a závažnost onemocnění. Analýza zahrnovala také dobu infekce, tedy dny od nástupu příznaků až po případné přijetí na jednotku intenzivní péče.
Selhání bílých krvinek?
Hladina virové zátěže u mužů i žen byla na počátku onemocnění samozřejmě podobná. Stejná byla i úroveň produkce protilátek, a to jak na začátku, tak v průběhu nemoci.
Špína může být klíč k léčbě autoimunitních chorob, říká imunobiolog |
Zvýšené hladiny zánětlivých cytokinů, rozpustných proteinů, které regulují imunitní odpověď, měly dopad na řadu specifických populací buněk imunitního systému. Cytokiny se začaly rozdílně chovat. U mužů nezpracovávaly bílé krvinky informaci o nákaze tak efektivně a nebyly s to produkovat své účinné imunitní nástroje.
Výsledkem byla slabá imunitní odpověď, snížená schopnost omezit infekci, intenzivnější zánět a tedy i horší vývoj nemoci.
Jako ponaučení pro lékaře tak z této studie vyplývá, že by při léčbě covidu měli prakticky od počátku přistupovat k pacientům a pacientkám při volbě léčby pravděpodobně rozdílným způsobem.
19. srpna 2020 |
