V současné situaci se lidé nákazy koronavirem podle průzkumu bojí více ženy, ale strach není přímo úměrný stoupajícímu věku.
Epidemie koronaviru |
I když jsou starší lidé nemocí více ohrožení, bojí se jí stejně jako mladší ročníky. Roušky, které je povinnost nosit, si lidé museli vesměs vyrobit sami, zhruba polovina dotázaných.
Zhruba 30 procent má koupené roušky nebo respirátory. I když je jejich nedostatek nejčastějším důvodem kritiky vlády, lidé ji chválí. Podle více než 60 procent účastníků průzkumu zvládá vláda koronavirovou situaci dobře.
Necelých 40 procent Čechů to ale vidí opačně. Kritičtí jsou hlavně vysokoškoláci. Mezi nejčastější důvody nespokojenosti patří nedostatek roušek a vybavení, pocit, že jim vláda neustále lže a obrací situaci ve svoje PR.
Zaznívá také silná nedůvěra k premiérovi Andreji Babišovi. Rozdílné názory jsou vidět i podle voličské základny. Voliči ANO jsou vesměs spokojení, podporovatelé Pirátů či ODS to mají naopak.
Práce i aktuální dění
Momentálně je na celou Českou republiku vyhlášená karanténa. Lidé tak mají chodit ven jen v nejnutnějších případech a do práce. Do ní stále fyzicky dochází 40 procent populace, necelých 20 procent pracuje z domova.
Názory na jednotlivá opatřeníLidé nejvíc schvalují:
Dál jsou srozuměni s omezením pohybu (84 %), uzavřením obchodů (71 %). Nejčastěji nesouhlasí:
|
Patnáct procent je doma a nemůže pracovat, například jsou na neschopence či nemocní (ne nutně s koronavirem). Už teď přišla o práci kvůli koronaviru tři procenta lidí.
V Praze je na home office 36 procent lidí. Přímo do práce stále v metropoli chodí 30 procent zaměstnanců. Další kraje, kde větší počet lidí pracuje z domova, jsou Pardubický (28 procent) a Jihočeský (26 procent).
Podle průzkumu naprostá většina Čechů sleduje aktuální dění každý den, třetina prakticky neustále. Čtvrtina lidí si myslí, že nouzový stav, který vláda vyhlásila na dobu 30 dní, bude trvat až dva měsíce. Třetina lidí nad 55 let si myslí, že nouzový stav bude trvat déle než dva měsíce.
„Strach souvisí s tím, jak optimisticky či naopak pesimisticky lidé vnímají délku nouzových opatření. Ti, kteří jsou více nervózní, očekávat obecně delší trvání tohoto období. Dobrou zprávou je, že se lidé snaží pomáhat a to celá polovina populace,“ uvedla za agenturu Anna Hájková. Devatenáct procent lidí nabídlo pomoc sousedům, 18 procent naopak šije a rozdává roušky. Mladší lidé se taktéž hlásí jako dobrovolníci, někteří naopak poslali finanční dar neziskovým organizacím.
Chybí kolegové i rodina
Většina lidí tráví čas doma sledováním televize, filmů a videí. Dalších 40 procent lidí spíše uklízí, 25 procent lidí si čte.
Agentura se Čechů taktéž ptala, co jim nejvíce chybí.
„K vážnějším výpadkům v zásobování samozřejmě patří roušky a materiál na jejich domácí výrobu, respirátory, desinfekce. Lidé ale také ve zvýšené míře poptávají doplňky stravy, především vitamíny,“ uvedla Hájková s tím, že lidem chybí doma spíše konkrétní věci – stavební materiál, nářadí, rotoped či běhací pás.
„Lidem, zejména tedy ženám, by potěšilo zajít si na takové ty nákupy ‚pro radost’, něco pěkného na sebe i pro děti, ale i maličkosti jako třeba šátek nebo zákusek. A nebyli bychom Češi, kdyby nám nechybělo čepované pivo. Hospody se nemůže dočkat 22 procent lidí. Nejčastěji ale v izolaci lidem schází jiní lidé – rodina, přátelé a dokonce i kolegové,“ doplnila mluvčí.
„Situace se rychle mění a s ní i potřeby lidí. Proto jsme výzkum provedli včera v řádu několika hodin. Zajímá nás, jak lidé prožívají karanténu, jak se cítí a jestli mají dostatek informací. To jsou klíčové informace pro úřady a vládu, aby věděli, jak lidem pomoci. Firmy zase řeší, jak v nových podmínkách fungovat. Data jsou prostě v této době potřebná víc než kdy jindy” uvedl Vojtěch Prokeš, sociolog a ředitel výzkumu Behavio.
Výzkum probíhal online na reprezentativním vzorku 1000 pro českou online populaci. Data agentury sbírala od 19.3. 15:00 do 20.3. 09:00.