"Něco takového v České republice nepřichází v úvahu. Dnes marihuana, za rok hašiš, co bude potom?" tlumočil stanovisko ministra zdravotnictví Bohumila Fišera jeho mluvčí Otakar Černý.
V lékařských kruzích se přesto už řadu let objevují zprávy o pozitivních účincích konopí: látky v něm obsažené, zejména tetrahydrocanabiol, se podle některých studií osvědčily při léčbě nevolnosti, jež přináší utrpení pacientům s AIDS či rakovinou. Hodně se mluví též o uvolňujícím efektu svalů například u pacientů s roztroušenou sklerózou.
|
ANKETA: |
"Různé deriváty marihuany se klinicky zkoušejí a zejména účinky proti zvracení jsou velice dobré," potvrdil Švihovec. Dodal však: "Viděl jsem mnohé výsledky, ale žádné definitivní závěry." Podle svědectví některých lékařů se marihuana i u nás v praxi doporučuje - ale načerno.
"Všeobecně se ví, že u některých stavů má marihuana léčebný nebo alespoň ulehčující efekt. Vím, že řada lékařů svým pacientům, konkrétně s roztroušenou sklerózou, jaksi doporučuje, aby v případě bolestí a křečí zkusili tento prostředek," uvedl včera Jiří Presl z centra pro drogově závislé Drop In v Praze. Lékař upřesnil, že zná osobně několik lidí, jimž byla tato "samoléčba" doporučena.
Lékaři, kteří léčí pacienty se zmíněnými chorobami, odmítají potvrdit, že by konopí doporučovali, připouštějí však, že jejich klienti zkušenosti mají. "Myslím, že někteří to berou a že některým to pomáhá," souhlasil Ladislav Machala, který léčí pacienty s AIDS.
O "léčení marihuanou" v Česku se opakovaně psalo, sdělovací prostředky přinesly reportáže o lidech, kteří po konopí sáhli jako po poslední naději. Nekouřili jej, ale drtili jeho listy například do másla. Evžen Růžička z neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dokonce v odborném časopise Parkinson připustil zlepšení stavu pacienta s Parkinsonovou nemocí." Domluvili jsme se na pokusném přerušení léčby konopím.
Po třech týdnech jsme pozorovali zhoršení hybnosti, která se rychle upravila, když se vrátil k pravidelnému užívání rostlinného přípravku," napsal Růžička. Dodal, že lékaři nenašli žádné známky psychických změn, jež by mohlo způsobit konopí.
Přesto byl Evžen Růžička opatrný: "Z lékařského hlediska nelze užívání konopí doporučovat, přestože existují důvody domnívat se, že by tato léčba mohla být účinná. Lékař má právo léčit své pacienty jen takovým lékem, který prošel procedurou zkoušek, jež by potvrdily zdravotní neškodnost léku a jeho účinnost."
To je také důvod, proč má legalizace marihuany pro léčebné účely silné kritiky. Skeptický je například i primář bohnické psychiatrické léčebny Karel Nešpor, který se obává vedlejších účinků marihuany: na dýchací systém (pokud se kouří), vnímací funkce či imunitu organismu. "Nemyslím, že je dobré, když pacient s rakovinou dostane zápal plic, nebo když se ještě zhorší vnímání pacientů s očním zákalem," podotkl.
Riziko je i v nekontrolovaném užívání, kdy není stanovena dávka, navíc marihuana může na každého působit jinak. To připouští i Jiří Presl, ačkoli namítá, že nezná případ předávkování, a pokud jde o riziko závislosti, alkohol je podle něho rizikovější.
"Není lék bez rizik," řekl Presl. Nešpor nicméně předkládá další argument: Kdyby byla marihuana zázrak, dávno by se jí chopil farmaceutický průmysl. To se už samozřejmě stalo, efekt jejích extraktů ovšem nebyl tak strhující. To může mít podle lékařů několik vysvětlení: buď léčivě působí kombinace vícero látek v konopí, nebo velkou roli hraje psychika pacienta při konzumaci rostliny jako takové.
Důvod, proč výzkum není tak usilovný, vysvětluje výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických firem Pavol Mazan takto: "Marihuana coby droga je tabu, opředené množstvím předsudků. Farmaceutickému průmyslu to za ten průšvih moc nestojí. Ale je to možná jen otázka času," připustil.
