Kongresmani USA žádají Havla, aby změnil postoj vlády k RFE

P r a h a - Zemanova vláda si za svůj postoj k plánovanému vysílání stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda do Iráku a Íránu vysloužila první přímou negativní reakci americké strany. Předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Kongresu USA Benjamin Gilman zaslal v úterý osobní dopis prezidentu Václavu Havlovi, ve kterém jménem výboru vyjádřil znepokojení nad výroky představitelů české vlády na adresu rozhlasové stanice. Zároveň prezidenta vyzval, aby v této věci osobně promluvil s premiérem Zemanem a ministrem zahraničí Kavanem. Prezident Václav Havel podle svého mluvčího Ladislava Špačka po "pochybovačných výrocích" členů kabinetu k záměrům rádia podobný dopis očekával.

O jeho obsahu už také oba politiky informoval. Stanovisko vlády se však podle Špačka zatím nezměnilo. Gilman byl podepsán i pod dopisem adresovaným ministryni zahraničí Albrightové, ve kterém už v dubnu kongresmani tehdejší českou vládu nepřímo varovali před případnými obstrukcemi ve vysílání RFE do Íránu. Kongresman Gilman v dopise prezidentu Havlovi připomíná, že pozvání Svobodné Evropě vysílat z Prahy nebylo spojeno s žádnými podmínkami. "V poslední době nás však znepokojilo několik prohlášení jednotlivých českých představitelů, která se zdála tento princip zpochybňovat," píše Gilman. Takový přístup by podle autora dopisu nejen neměl v dějinách obdobu, ale především by zpochybnil základní hodnoty, jež oba národy sdílejí v pohledu na klíčovou roli svobodných médií pro svobodnou společnost. Kongresman prezidenta Havla vyzývá, aby svým vlivem změnil postoj české vlády k Rádiu Svobodná Evropa. "Mí kolegové a já proto velmi doufáme, že ve spolupráci s premiérem Zemanem a ministrem zahraničí Kavanem zajistíte, že RFE/RL bude moci na podzim zahájit vysílání do Íránu a Iráku. Víme, že stejně jako my rozumíte, jak důležitým symbolem bude toto vysílání z hlediska našeho nového spojenectví v oblasti mezinárodní bezpečnosti a demokratických změn," uzavírá svůj dopis předseda zahraničního výboru americké Sněmovny reprezentantů. Prezidenta Václava Havla podle mluvčího Ladislava Špačka obsah úterního dopisu nepřekvapil. "V podstatě se naplnila naše předtucha, že si američtí kongresmani této situace všimnou. Po tomto dopise se lze nadít toho, že při nadcházející návštěvě ve Spojených státech může v Kongresu přijít řeč i na toto téma," řekl včera Špaček. Prezident o dopise kongresmanů už hovořil jak s premiérem Zemanem, tak s ministrem Kavanem. Ke změně názoru vlády však zatím nedošlo. "Rozhovor prezidenta s ministrem zahraničí nemůže způsobit nějaký naprosto zásadní a převratný zlom v té věci," přiznal Špaček. Zdrženlivý postoj vlády k záměrům stanice vysílat do Iráku a Íránu by však podle něho neměl mít zásadní vliv na vztahy republiky se Spojenými státy: "Nevím, jestli z té americké dálky nevypadá postoj vlády horší, než je. Důležité je, že vláda nemá k té věci zamítavý postoj. V podstatě upozorňuje v míře vyšší než prezident na různá rizika spojená s vysíláním a na to má samozřejmě plné právo." Ministr Kavan, který bude prezidenta doprovázet na cestě do USA, se prostřednictvím svého mluvčího Aleše Pospíšila omezil na stručné vyjádření. "Nikdo ze Senátu ani ze Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu nemá důvod vyjadřovat své obavy," řekl Pospíšil. Kavan na adresu Rádia Svobodná Evropa přede dvěma týdny prohlásil, že vláda bude hodnotit objektivitu vysílání do Íránu. Na základě toho kabinet přijme vůči stanici blíže neurčená opatření. Vysílání do Iráku nesmí podle vlády vůbec začít, dokud o ně oficiálně nepožádá americká vláda.