WHO zároveň dodala, že propuknutí nemoci je stále jen regionální, nikoli globální hrozbou. Ostatním státům mimo zasaženou oblast proto WHO nedoporučuje jakkoli omezovat dopravu, uzavírat hranice nebo provádět vyšetření cestujících na letištích, v přístavech a v dalších místech vstupu.
Zatímco riziko šíření nákazy v zasaženém regionu je vysoké, nebezpečí úniku viru mimo oblast zůstává nízké, uvedl ve středu šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Prohlášení za mimořádnou událost by nemělo sloužit ke stigmatizaci nebo jako trest pro ty lidi, kteří nejvíce potřebují naší pomoc,“ dodal.
„Zásadní je, aby státy nepoužívaly vyhlášení mimořádné události jako záminku k omezení obchodu a k přesídlování lidí, což by mohlo mít negativní efekt na činnost lékařů a na život obyvatelstva v regionu,“ uvedl Robert Steffen, šéf krizového výboru WHO.
Komise expertů při třech předchozích příležitostech odmítla současnou epidemii eboly zařadit do této kategorie hrozby. Na začátku týdne se ale objevil první případ nákazy ve dvoumilionovém městě Goma na severovýchodě Konga u hranic s Rwandou, kde se nachází také mezinárodní letiště.
Rozšíření nákazy z řídce osídlených venkovských oblastí do hustě zabydlených měst se přitom experti obávali již několik měsíců, a WHO měla výskyt viru podle názoru některých z nich prohlásit za mimořádnou událost již dříve.
Vyhlášení mimořádné zdravotní události světového dosahu je výjimečné opatření, ke kterému se WHO uchýlila zatím čtyřikrát. V roce 2009 kvůli chřipce typu H1N1, takzvané prasečí chřipce, v roce 2014 nejdříve v souvislosti s šířením dětské obrny a následně kvůli epidemii eboly na západě Afriky, při které zemřelo přes 11 300 lidí, a naposledy v roce 2016 kvůli viru zika v Jižní Americe.
Práci lékařů stěžují ozbrojenci
Ebola, nebo též krvácivá horečka, je kvůli vysoké nakažlivosti jednou z nejobávanějších chorob na světě.
Nemoc se zatím projevila převážně v Kongu. V regionu, kde se nákaza šíří, působí desítky ozbrojených skupin, které stěžují práci lékařům. Násilnosti navíc nutí lidi opouštět své domovy a utíkat za hranice do sousedních států. Mezi místním obyvatelstvem se k tomu šíří o nemoci řada pověr, někteří nakažení tak symptomy skrývají, protože nedůvěřují humanitárním pracovníkům. Množí se i útoky proti polním nemocnicím, řada lékařů je na útěku.
Tři případy zaznamenaly úřady i v Ugandě na začátku letošního června, kdy ji do této země přivezla konžská rodina. Šíření viru se tehdy podařilo zamezit, trojice nakažených ale zemřela. Ve středu v Ugandě nemoci podlehla další žena, která si nákazu přinesla rovněž z Konga.
Epidemii eboly vyhlásily konžské úřady loni v srpnu, od té doby nemoci podlehlo již téměř 1 700 lidí. Od roku 1976 je to již desátá, a zatím nejhorší, epidemie eboly v této zemi.
23. února 2019 |
