Rychetský upozornil na to, že některé okresní soudy mají desítky soudců, kdežto u jiných je počet soudců v řádu jednotek. Podotkl, že tato soustava již dávno nekopíruje územněsprávní uspořádání státu, protože okresní správa byla zrušena.
„Vyzývám k zahájení věcné diskuse k překreslení mapy celé soudní soustavy tak, aby byla profesně i územně vyvážená,“ uvedl Rychetský. Poukázal na to, že zatímco například Okresní soud v Ostravě má 80 soudců, u rokycanského okresního soudu jich pracuje sedm.
„Za optimální model považuji soustavu, kdy v prvním stupni budou působit soudy nalézací, ve druhém soudy apelační a Nejvyšší soud bude působit jako soud výlučně kasační,“ dodal. Vyslovil se tak pro třístupňový model soustavy oproti stávajícímu čtyřstupňovému s tím, že soudy druhého stupně by řešily výhradně odvolání.
Okresních soudů je nyní v Česku celkem 86, a to včetně deseti obvodních soudů v hlavním městě a městského soudu v Brně. Krajských soudů má ČR osm, přičemž v několika dalších městech - Liberci, Pardubicích, Táboře, Jihlavě, Olomouci a Zlíně - fungují jejich pobočky. O možném zrušení dvojice vrchních soudů, které sídlí v Praze a Olomouci, se dlouhodobě diskutuje. Soustavu zastřešují Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.
Tématem úterní konference je zhodnocení stavu českého soudnictví, a to zejména z hlediska délky soudního řízení a kvality soudního systému. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ANO) konstatovala s odkazem na srovnávací statistiky EU, že český systém je v evropském kontextu navzdory dílčím potížím standardní.
Rychetský ale validitu údajů zpochybnil s tím, že je v českém případě zkresluje řada vydaných elektronických platebních rozkazů a trestních příkazů. „Nenechte se statistikami ošálit. V rámci Evropy vykazujeme dobré výsledky, je ale navýsost sporné, že tím nešidíme sami sebe,“ vzkázal účastníkům konference.
Ministryně připomněla, že české soudnictví patří mezi rychlé systémy u občanských a obchodních sporů. Složitější situace panuje u správního soudnictví. Výhodu ČR Benešová spatřuje ve funkčním systému datových schránek, které soudům umožňují provádět úkony vůči účastníkům řízení elektronicky. Práci soudů by měl dále zkvalitnit a usnadnit elektronický soudní spis. Ministryně slíbila, že se jeho zavedení bude snažit urychlit.
Z oslabení Ústavního soudu by těžila vládní koalice, uvádí odborník |
Rychetský i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal zmínili, že délku soudního řízení ovlivňuje mimo jiné i složitost českého právního řádu. Zákonodárcům vytkli časté a mnohdy protichůdné novelizace právních předpisů a také zastaralost procesních kodexů, tedy trestního a občanského soudního řádu.
Šámal nicméně připustil, že délku řízení ovlivňuje i subjektivní přístup a chyby soudců. Kritizoval nerespektování závazných právních názorů vyšších soudů a ustálené judikatury i tzv. soudní ping-pong, tedy opakované rušení rozhodnutí prvostupňových soudů namísto toho, aby odvolací soudy samy rozhodly.
Ze statistik ministerstva vyplývá, že u okresních soudů loni činila délka civilních řízení v průměru 276 dní, což je o 22 dní méně než předloni. Trestní řízení se v loňském roce naopak o den prodloužilo, a trvalo tak průměrně 202 dní. Rovněž u krajských soudů se délka civilních řízení zkrátila a délka trestních řízení vzrostla. Mezi jednotlivými soudy ovšem i loni panovaly výrazné rozdíly. Správní řízení, která se nejčastěji týkají pobytu cizinců, azylu či daňové problematiky, pak loni u krajských soudů trvala v průměru 440 dní.
