„Stahovat z Afghánistánu se rozhodně nebudeme. Nevzdáme se, neodejdeme, naši vojáci budou bojovat proti teroristům, kde je třeba. Nezradíme spojence, budeme plnit závazky,“ prohlásil Babiš ve své řeči na úvod konference.
Babiš připomněl, že Česko je podle indexu šestou nejbezpečnější zemí světa. Pokud si ale má tuto pozici udržet, musí podle Babiše být aktivní a bojovat proti terorismu.
SPECIÁL: Naše bezpečnost není samozřejmostPříloha ke 100. výročí Československa |
Také prezident Miloš Zeman odmítl „politiku ustupování nepříteli nebo hledání neutrality“. Podle něj to bezpečnost země nezvyšuje. Hrozby jako mezinárodní terorismus nebo kybernetické útoky je podle něj třeba potírat.
Zeman ve zdravici, kterou na konferenci přednesl ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák, vyzdvihl význam NATO. „Čím užší byla skupina zemí nebo Aliance, s níž jsme spojovali své bezpečnostní záruky, tím méně bezpeční jsme ve skutečnosti byli,“ vzkázal Zeman.
Členství v NATO označil za kotvu pro bezpečnost ČR. Připomněl meziválečnou spolupráci s Francií nebo poválečnou závislost na Sovětském svazu.
Národní konference o bezpečnosti |
Národní konference měla poukázat na spojení mezi zajištěním bezpečnosti a ekonomickou prosperitou. „Existence Československa je doslova zarámována konflikty. Pokud sečteme délky jednotlivých historických období za uplynulých sto let, tak nám vyjde, že Češi strávili v průměru každý druhý den v totalitním režimu a téměř každý třetí den v okupaci,“ připomněl Zbyněk Pavlačík z Jagello 2000, které konferenci organizovalo.
Cílem v pořadí již pátého ročníku národní konference bylo ohlédnout se za uplynulým stoletím české a slovenské historie a zhodnotit vliv geopolitiky, svobody a demokracie na vývoj v zemi.
Konference chce ale podle Pavlačíka rovněž podpořit debatu mezi nejvyššími politickými představiteli, odborníky a příslušníky ozbrojených a bezpečnostních sborů o současné bezpečnostní situaci.
„Nemůžeme konstatovat, že by se bezpečnostní prostředí zlepšovalo a byly před námi pouze roky míru a hojnosti,“ dodal Pavlačík.
Na konferenci pod záštitou ministra obrany Lubomíra Metnara vystoupili kromě akademiků a expertů například náčelník generálního štábu Aleš Opata nebo někdejší šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel.
Ten označil za dvě hlavní hrozby pro bezpečnost euroatlanického prostoru mezinárodní terorismus a Rusko. „Rusko je hrozbou, neříkám, že aktuální,“ řekl.
Výročí svého vzniku si letos připomíná i stát Izrael, jehož historie je úzce spjatá s Československem. Jako zahraniční host proto vystoupil generál Jair Golan, bývalý zástupce náčelníka generálního štábu Izraelských obranných sil.
„Nemůžete vyhrát válku jen obranou, musíte mít rovněž dobré útočné schopnosti. Nejdůležitějším prvkem útočných schopností jsou pozemní jednotky. Nelze vyhrát válku bombardováním,“ konstatoval Golan. Ke zlomení vůle nepřítele bojovat podle jeho zkušeností nestačí bomby. „Musíte jeho bojové jednotky zničit,“ dodal.
Varoval, že moderní válka není mezi státy, ale mezi státem a dalšími činiteli včetně nestátních aktérů. „Abychom se připravili na moderní válku, musíme změnit svoje myšlení způsobem, které jde až k základum válečnictví,“ prohlásil.
V odpoledním politickém bloku pak vystoupili v diskuzi na bezpečnostní témata představitelé všech parlamentních stran - Radek Vondráček (ANO), Ivan Bartoš (Piráti), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Petr Fiala (ODS), Vojtěch Filip (KSČM), Petr Gazdík (STAN), Tomáš Petříček (ČSSD), Tomio Okamura (SPD) a Jiří Pospíšil (TOP 09).
Armáda potřebuje více peněz, shodli se politici
Představitelé většiny sněmovních stran považují za největší bezpečnostní hrozby pro příštích dvacet let migrační tlaky a mezinárodní terorismus. Část politiků ale mluvila i o obavách z Ruska, o moci nadnárodních korporací nebo o kybernetických hrozbách.
Všichni se shodli, že by na armádu a bezpečnost by měl stát dávat více peněz.
Za nejbližší spojence Česka označil šéf komunistů Vojtěch Filip Slovensko, Polsko, Maďarsko a Rakousko. Ostatní předsedové stran také jmenovali USA, Británii, Izrael a Německo.
Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) varoval před všemi formami extremismu. Nejviditelnější podle něj jsou islamisté, kteří provádějí teroristické útoky, hrozbou ale podle něj mohou být i nacionalistická uskupení, která mohou rozbít Evropskou unii.
Islamismus a s ním spojený terorismus řadí mezi největší bezpečnostní hrozby také předseda ODS Petr Fiala, šéf SPD Tomio Okamura, předseda TOP 09 Jiří Pospíšil nebo předseda STAN Petr Gazdík. Lídr Starostů nicméně zároveň varoval před atmosférou strachu, která se v souvislosti s terorismem v české společnosti vytváří.
Okamura spojil islamismus s migrací, kterou za velkou hrozbu považují i představitelé dalších stran. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a Pospíšil varovali před tím, že migrační tlaky mohou zesílit v důsledku klimatických změn, které mohou vyvolat nové válečné konflikty.
Fiala a Pospíšil označili za bezpečnostní hrozbu pro Česko také Rusko, které podle nich nerespektuje mezinárodní řád. Před rozkladem mezinárodního právního systému varoval i Petříček, podle něj je pro zemi o velikosti Česka mezinárodní právo nutnou podmínkou bezpečnosti.
Předseda KSČM Vojtěch Filip má obavy z neschopnosti hledat v mezinárodní politice kompromisy a z rostoucí síly nadnárodních korporací. Rusko ale jako hrozbu nevnímá a kritizoval naopak Severoatlantickou alianci, podle něj příliš pevná transatlantická vazba brání tomu, aby se Evropa emancipovala jako čtvrté mocenské centrum světa.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš mluvil zejména o hrozbě, jakou by znamenalo, kdyby se země nepřizpůsobila novým výzvám 21. století. Nebezpečné je podle něj soustředění velkého množství dat u soukromých korporací a za významnou hrozbu považuje kybernetické útoky.
Už během prvního ročníku konference v roce 2014 lídři všech parlamentních stran kromě komunistů podepsali deklaraci, ve které slíbili zvýšení výdajů na obranu.
