Konference "Naše bezpečnost není samozřejmost"

Představitelé většiny sněmovních stran považují za největší bezpečnostní hrozby pro příštích 20 let migrační tlaky a mezinárodní terorismus. Podle předsedy ODS Petra Fialy také „naše vlastní slabost a neodhodlanost se bránit“.

Konference končí. Děkujeme za pozornost.

Za nejbližší spojence Česka označil šéf komunistů Vojtěch Filip Slovensko, Polsko, Maďarsko a Rakousko. Ostatní předsedové stran také jmenovali USA, Británii, Izrael a Německo.

Všichni představitelé stran se shodli, že by stát měl na armádu a bezpečnost vynkládat více peněz.

Podle Jiřího Pospíšila (ODS) by politici měli diskutovat o tom, „aby i naši potomci za 100 let mohli slavit naši státnost“.

„Vnímám bezpečnost jako veřejný statek. Bezpečnost má více vrstev, než jsme byli zvyklí. Stírají se hranice mezi vnitřní a vnější bezpečností,“ prohlásil ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD.

„Orientace na západ musí být jednoznačná. Jsou špatní věrozvěsti, že bychom měli být neutrální a podobně,“ řekl Jiří Pospíšil (TOP 09). Za nejvyznámější hrozbu označil Rusko. Zahraniční politika Moskvy se nás podle něj týká mnohy více než dalších zemí.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) by si přál, aby Česká republika „uměla bezpečnostní hrozby vždy a včas odhalit“.

„Měli bychom si uvědomit, kam patříme. Neměli bychom blouznit, že jsme mostem mezi východem a západem,“ řekl Petr Gazdík (STAN). TiI, co podle něj chtějí, jinou alternativu, než členství v NATO, by měli jasně říct, jak by měla taková alternativa vypadat.

Podle šéfa SPD geopolitika vždy ovlivňovalo dějiny na našem území. „Severoatlantická aliance se stále připravuje na válku se Sovětským svazem,“ kritizoval Tomio Okamura.

„Gustav Husák měl tolik sil, že Brežněvovi řekl, že československá armáda do Afghánistánu nepůjde - měli bychom taky říct, že toto není naše válka,“ řekl Filip.

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa jsou Rakousko nebo Švédsko také velmi bezpečnými zeměmi a přitom nejsou členy NATO. Kritizoval nasazení českých vojáků v Afghánistánu a nesouhlasil s tvrzením, že by bez zahraniční přítomnosti islamisté z Afghánistánu útočili v Evropě. „Není proto žádný důkaz. Afghánistán nikdy nikoho nenapadl, ale spousta zemí napadla Afghánistán,“ prohlásil.

Podle předsedy ODS Petra Fialy se změnila situace v Evropě, především kvůli ruské revizionistické politice. „Naše bezpečnost se vždy vzhledem k naší poloze bude odvíjet od vnějšího geopolitického rozpoložení,“ konstatoval.

Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek kritizoval nízké výdaje státu na výzkum, včetně obranného výzkumu. „Největšjím bezpečnostním rizikem jsme si my sami,“ řekl.

„V 21. století je nejdůležitější schopnost práce s informacemi a v kyberprostoru,“ řekl šéf pirátské strany Ivan Bartoš. Kybebezpečnost označil zajednu z priorit.

„Největší zárukou naší bezpečnosti - alfou i omegou, je Severoatlantická aliance,“ uvedl Radek Vondráček (ANO). Zmínil však také koncept ozbrojených „záloh“ po vzoru Finska, které by měly legálně držené zbraně, ale byly plně pod kontrolou státu.

Poslední části konference je politická debata zástupců všech parlamentních stran.

„Nemůžete vyhrát válku jen obranou, musíte mít rovněž dobré útočné schopnosti. Nejdůležitějším prvkem útočných schopností jsou pozemní jednotky. Nelze vyhrát válku bombardováním,“ konstatoval Golan. Ke zlomení vůle nepřítele bojovat podle jeho zkušeností nestačí bomby. „Musíte jeho bojové jednotky zničit,“ dodal.

Varoval, že moderní válka není mezi státy, ale mezi státem a dalšími činiteli včetně nestátních aktérů. „Abychom se připravili na moderní válku, musíme změnit svoje myšlení způsobem, které jde až k základum válečnictví,“ prohlásil.

V tomto ohledu, tedy připravit se na budoucí války, jsou výzvy Izraele i České republiky společné. Základem, jak uspět, jsou podle něj moderní technologie i správní velitele.

„Proč nejvýznamější událost z roku 1968 byla o Praze? Stejně jako Češi tak i Izraelci touží po svobodě a prosperitě. Masaryk je populární v Izraeli, stejně jako Dubček, nebo Švejk,“ řekl.

„Izrael se nachází v neustálé válce, mění se jen její intenzita. Při malé intenzitě jde teror, kyberútoky, ekonomický tlak... Když se zintenzivní, ohrožuje přímo izraelské území. Pokud vím, není žádný další národ pod takovou neustálou hrozbou,“ řekl Yair Golan, který působil jako zástupce náčelníka generálního štábu izraelské armády.