Ulrich Schlueer, člen Švýcarské lidové strany, a Walter Wobmann z iniciativy Proti stavbě minaretů (29. listopadu 2009)

Ulrich Schlueer, člen Švýcarské lidové strany, a Walter Wobmann z iniciativy Proti stavbě minaretů (29. listopadu 2009) | foto: AP

Konečně rozum: stop minaretům ve Švýcarsku

  • 114
Jeden za všechny, všichni za jednoho. Tak zní jedna okřídlená věta švýcarské historie. V neděli se většina národa, který byl dlouho doslova hýčkán tradicí tolerance, rozhodla proti duchu slavného výkřiku ze středověké bitvy. Referendum v této alpské zemi totiž celkem přesvědčivě rozhodlo o zákazu staveb nových minaretů, a tím o omezení určitých tužeb a přání místních muslimů.

Svět to okamžitě, jednoznačně a velmi povrchně vyhodnotil jako překvapení a prudký vzestup extrémní pravice.

Švýcaři se však výsledku nediví. Podle mnoha z nich to byl jen vzkaz muslimům, že tolerance musí v této zemi vydržet i nadále. Ale že oni – "tolerantní" – nemíní donekonečna tolerovat ty "netolerantní". Tedy islamisty.

Odnesly to nakonec minarety jako jeden ze symbolů islámu. Přitom ve Švýcarsku dodnes stojí pouze čtyři minarety, muslimů je kolem 400 tisíc (ze 7,8 milionu obyvatel), z nich je většina z Bosny, Kosova a Turecka a vyznačují se spíše umírněností.

Proč se tedy Švýcaři rozhodli k tak razantnímu vzkazu?

Vyslyšeli snad slova Waltera Wobmanna, který je předsedou výboru iniciativy proti stavbě minaretů? Ten tvrdil: "Chceme zastavit další islamizaci Švýcarska. Minarety jsou symbolem politického islámu a práva šaría."

Wobmann v kampani samozřejmě přeháněl, ale upozornil na věc, o které většina evropských politických elit nechce slyšet a odmítá ji jakkoli řešit – starý kontinent je vystaven soustavnému a dlouhodobému tlaku nejrůznějších islamistických skupin, které se usadily v Evropě a nerespektují právě zásady tolerance a demokracie.

Švýcaři se při svém rozhodování v referendu také nedívali pouze na svoje muslimy a na nové minarety. Dívali se především do Francie, Velké Británie, Holandska či Španělska, kde už mají s rostoucím vlivem radikálních islamistů daleko více zkušeností. A nechtějí, aby se vzrůstající problémy v soužití přenesly i do jejich země.

Švýcarský příklad je při vší kontroverznosti pozitivní. Zesiluje diskusi o tom, zda lze radikály a extremisty (v tomto případě islámské) porazit pouze našimi vznešenými myšlenkami. Nebo zda se má evropská civilizace bránit aktivněji.

Mnozí o té druhé možnosti neradi hovoří a brání se dokonce o ní diskutovat. Proto se například holandský antiislamista Geert Wilders nedostal na svoji přednášku do Prahy, jež měla být dnes.

Možná by v tomto případě stálo za to více naslouchat ojedinělým českým hlasům, které na problémy "budoucnosti" poukazují.

Například si přečíst slova kardinála Miloslava Vlka ze září: "Muslimové pokládají náš životní styl za pohanský a přicházejí sem se svou vírou, aby podle ní zde obnovili život podle svých Božích pravd. Zaplavují Evropu. To, co se jim nepodařilo vojensky, silou, když byli v 17. století u Vídně poraženi, to se jim dnes daří širokou bránou lidských práv."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video