Nově schválený zákon, který mimo jiné ruší právě sKarty, má nabýt účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, což by se mohlo stihnout k 1. říjnu.
Až zákon začne platit, držitelé karet si budou moci vybrat, jak chtějí dávky dostávat; zda na bankovní účet, nebo poštou. Pokud by lidé úřadu práce způsob zasílání dávek neoznámili, úředníci by je začali posílat na naposledy sdělené konto. Pokud lidé takový účet nemají, budou jim peníze chodit poštou.
Sociální karty už nebudou sloužit ani jako průkazky pro zdravotně postižené. Ti začnou znovu dostávat klasické průkazy. Změnit by se mělo i posuzování závislosti na pomoci.
Takzvanou sKartu mělo na začátku dubna přes 270 tisíc lidí, několik tisíc jich kartu převzít odmítlo. Přes účty k sKartám u České spořitelny proteklo přes šest miliard korun. Původní kontrakt se spořitelnou do roku 2024 počítal s tím, že přes sKarty by se v budoucnu vyplácelo až 98 procent dávek včetně důchodů.
Na sKarty se snášela kritika ze všech stran
Česká spořitelna do projektu sKaret vložila podle dostupných informací asi 300 milionů korun a zatím není jasné, zda bude žádat kompenzace za nedodržení smlouvy. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uvedlo, že za projekt sKaret zaplatilo 82,54 milionu korun. Zrušení projektu ho bude stát zhruba 5,24 milionu (více o ceně sKaret, kterou uvádí MPSV, čtěte zde).
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) však byla celková částka mnohem vyšší. Pro zajištění nového systému prý ministerstvo využilo rámcovou smlouvu, kterou uzavřelo s poskytovatelem licencí k produktům Microsoft v červenci 2011. Podle této smlouvy mělo MPSV uhradit 435 milionů korun. Tato cena zahrnovala služby v hodnotě 107 milionů a licence k produktům za 328 milionů korun.
Ministerstvo však podle NKÚ uzavřelo k rámcové smlouvě osm dodatků, kvůli kterým cena postupně vylétla ze 107 milionů na 1,6 miliardy korun. Celková částka tak narostla na 2 miliardy, tedy na pětinásobek původní ceny (více čtěte zde).
O úplné zrušení sKaret žádali senátoři ČSSD také Ústavní soud (více čtěte zde). Sociální karty kritizovaly rovněž odbory. Výhrady měl i ombudsman (rozhovor s ním čtěte zde).
Úřad pro ochranu osobních údajů uložil ministerstvu práce, aby do konce června napravilo v projektu porušení zákona o ochraně osobních údajů. V souvislosti s projektem mu dal i pokutu za poskytování osobních údajů bez zákonného oprávnění (více o poskytování osobních údajů v souvislosti s sKartami čtěte zde).
