"Jméno Tito symbolizuje poválečný komunistický režim, který je znám vážným a opakovaným porušováním lidských práv a základních svobod, hlavně v desetiletí následujícím po druhé světové válce," uvedl soud ve svém rozhodnutí.
Josip Broz TitoPotomek Chorvata a Slovinky byl za druhé světové války velitelem komunistických partyzánů. Po válce se chopil moci, jeho režim se ale brzy rozkmotřil se Sovětským svazem a vydal se svou cestou. Ostře odsoudil sovětskou invazi do Československa. Autoritářský prezident dokázal držet na uzdě nacionalistické vášně. Jedenáct let po jeho smrti se Jugoslávie propadla do kruté čtyřleté občanské války plné etnických čistek. |
Spor se táhl od roku 2009, kdy se radnice v Lublani - mimochodem městě, kde autoritářský prezident v 88 letech zemřel na gangrénu - rozhodla, že jedna ulice na západě města ponese Titovo jméno.
Mnozí obyvatelé, kteří s nostalgií vzpomínají na tuto dobu, iniciativu uvítali, ale středopravé strany ji kritizovaly. Jedna z nich - Nové Slovinsko - pohnala věc až před ústavní soud a trvala na tom, že Tito jako šéf totalitního režimu byl odpovědný za smrt tisíců lidí.
Soud upřesnil, že nezpochybňuje skutečnost, že mnohé ulice a náměstí v řadě slovinských měst nosí ještě Titovo jméno. "Ale v současné době není vhodné dávat taková jména (novým ulicím nebo náměstím), protože je to proti principu respektování lidské důstojnosti, což je jeden z hlavních prvků slovinského ústavního práva," uvedl Ústavní soud.
V období mezi druhou světovou válkou a rokem 1991 nosila jedna z hlavních tepen Lublaně Titovo jméno, ale po získání nezávislosti a přechodu k demokracii byla přejmenována na Slovinskou ulici.
