S plošným prodloužením nouzového stavu už vláda dál nepočítá, řekl premiér Andrej Babiš v neděli v ČT. Podle něj ho může vyhlásit každý hejtman.
Nouzový stav, který byl první v novodobé historii, jehož příčinou nebyly povodně či větrné smrště - vyhlásila vláda 12. března na 30 dnů. Se souhlasem Sněmovny se 9. dubna současné opatření prodloužilo do konce dubna, původně přitom vláda žádala o termín 11. května.
Další prodloužení pak poslanci schválili 28. dubna, a to do 17. května. Vláda přitom původně do Sněmovny přišla s termínem 25. května, nakonec ale prošel o týden kratší návrh předložený komunisty. Nouzový stav tak celkem platil 66 dnů.
Koronavirus v Česku   |
Krátce předtím, než o prodloužení nouzového stavu vláda v dolní komoře požádala, se přitom ministři za hnutí ANO a ČSSD na potřebě prodloužení neshodovali.
Soud označil postup vlády za nezákonný
Zastáncem prodloužení byl zejména ministr vnitra Jan Hamáček. „Pouze nouzový stav podle krizového zákona umožňuje využít výjimek ze zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek... Významnou kompetenci pak spatřuji také v možnosti omezit možnosti vstupu na území ČR, a to s ohledem na různorodý přístup jednotlivých členských zemí EU,“ napsal premiérovi.
Měnit zákony není proč. Nouzový stav by měl vládě stačit, míní právník |
Právě předseda vlády Andrej Babiš ještě v polovině dubna zastával názor, že pro další prodloužení není důvod.
Změnu přinesl verdikt pražského městského soudu, který 23. dubna označil za nezákonný vládní postup, kdy byla zhruba po dvou týdnech omezení založená na krizovém zákoně nahrazena opatřeními ministra vydávanými podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Soud ale konstatoval, že „s ohledem na vyhlášení nouzového stavu byla oprávněna omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze a jen vláda“.
Vláda o další prodloužení nepožádala
Kabinet v reakci na rozsudek nejen schválil soudem zrušená opatření jako opatření vlády podle krizového zákona, ale také požádal o prodloužení nouzového stavu. Podle Babiše přitom ministři o tomto kroku nedebatovali, protože za ně věc rozhodl soud.
❗️Důležité upozornění: režim na hranicích zůstavá i po skončení nouzového stavu stejný. Hranice je tedy možné překračovat pouze na vybraných přechodech. O otevření dalších nebo o případném rozvolnění kontrol musí rozhodnout vláda. Ta by se tím měla znovu zabývat v pondělí.
Vláda poté 24. dubna požádala o prodloužení do 25. května, právě k tomuto dni by se totiž měla podle současných plánů uvolnit naprostá většina restriktivních opatření, zavedených v ČR v souvislosti se šířením koronaviru. Sněmovna souhlasila pouze s termínem 17. května.
Další možnost žádosti o prodloužení nouzového stavu padla. Premiér Babiš 3. května nejprve řekl, že vláda o něj už Sněmovnu žádat nebude.
PŘEHLEDNĚ: U Jadranu se otevírají hranice, Česko dál jedná se sousedy |
O čtyři dny později připustil, že by vláda mohla požádat o týdenní prodloužení, pokud by Sněmovna nestihla včas projednat zákon rozšiřující pravomoci ministerstva zdravotnictví.
V neděli 10. května se Babiš s Hamáčkem na Primě nakonec shodli, že vláda už do Sněmovny s další žádostí nepůjde.
Před začátkem epidemie koronaviru se v Česku nouzový stav vyhlašoval kvůli povodním v srpnu 2002, v dubnu 2006 a v červnu 2013. Vždy ale jen na části území. Vláda ho zavedla i v roce 2007 poté, co v lednu orkán Kyrill, který zasáhl celou Evropu, způsobil značné škody i u nás.
Nouzový stav
Zdroj: Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky |
