Koně tu začali chovat před skoro pěti staletími a chovají je dodnes. Kladruby se pyšní hřebčínem, který u nás nemá obdoby.
Kladruby nad Labem - První zmínky o proslulém hřebčíně v Kladrubech nad Labem, ležícím na půli cesty mezi Přeloučí a Kolínem, pocházejí již z roku 1552. Tamní chov běloušů je tak nejstarším podobným zařízením na světě. V roce 1579 mu císař Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína, který měl chovat reprezentační kočárové koně pro potřeby dvora. Jedinečná populace starokladrubských koní je v hřebčíně chována dodnes. Celý areál i s koňmi je národní kulturní památkou, v roce 1996 byl vládou zařazen mezi sedm strategických státních podniků, které nesmějí být nikdy privatizovány. "Zařazení mezi národní kulturní památky znamená hlavně další zvýšení naší prestiže, zviditelnění hřebčína v Evropě a krok k tomu, abychom časem byli vnímáni jako část světového kulturního dědictví. I Evropská unie má určitý hodnotový žebříček kulturních památek a my máme v budoucnu šanci získat nějaké peníze i z jejích zdrojů," uvedl ředitel národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Norbert Záliš, podle kterého by se tamní hřebčín mohl časem prosadit i mezi kulturní památky chráněné UNESCO. Starokladrubští koně se stali nedílnou součástí historie. Spřežení běloušů tahala po mnoho staletí kočáry panovníků habsburské monarchie. Nejslavnější chvilka za mnoho desítek let proto pro Kladruby nastala v roce 1994, kdy šestispřeží běloušů zakoupila dánská královská rodina. Po dlouhé době se tak kladrubští koně vrátili do královských služeb a vezli královnu Margrethe II. při oslavách 25. výročí jejího nástupu na trůn. Jádrem areálu je zámek, kde mohou návštěvníci zhlédnout galerii mapující zejména vývoj hřebčína. Kromě pondělí jsou k prohlídkám s odborným výkladem otevřeny i stáje. Stojí také za to projít se přilehlými parky, ve kterých se přes den pasou stovky koní.
Kladruby nad Labem - První zmínky o proslulém hřebčíně v Kladrubech nad Labem, ležícím na půli cesty mezi Přeloučí a Kolínem, pocházejí již z roku 1552. Tamní chov běloušů je tak nejstarším podobným zařízením na světě. V roce 1579 mu císař Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína, který měl chovat reprezentační kočárové koně pro potřeby dvora. Jedinečná populace starokladrubských koní je v hřebčíně chována dodnes. Celý areál i s koňmi je národní kulturní památkou, v roce 1996 byl vládou zařazen mezi sedm strategických státních podniků, které nesmějí být nikdy privatizovány. "Zařazení mezi národní kulturní památky znamená hlavně další zvýšení naší prestiže, zviditelnění hřebčína v Evropě a krok k tomu, abychom časem byli vnímáni jako část světového kulturního dědictví. I Evropská unie má určitý hodnotový žebříček kulturních památek a my máme v budoucnu šanci získat nějaké peníze i z jejích zdrojů," uvedl ředitel národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Norbert Záliš, podle kterého by se tamní hřebčín mohl časem prosadit i mezi kulturní památky chráněné UNESCO. Starokladrubští koně se stali nedílnou součástí historie. Spřežení běloušů tahala po mnoho staletí kočáry panovníků habsburské monarchie. Nejslavnější chvilka za mnoho desítek let proto pro Kladruby nastala v roce 1994, kdy šestispřeží běloušů zakoupila dánská královská rodina. Po dlouhé době se tak kladrubští koně vrátili do královských služeb a vezli královnu Margrethe II. při oslavách 25. výročí jejího nástupu na trůn. Jádrem areálu je zámek, kde mohou návštěvníci zhlédnout galerii mapující zejména vývoj hřebčína. Kromě pondělí jsou k prohlídkám s odborným výkladem otevřeny i stáje. Stojí také za to projít se přilehlými parky, ve kterých se přes den pasou stovky koní.
