V advokátní kanceláři nedaleko pražské Florence, která se zabývá trestním právem, si odsluhuje svou tříletou koncipientskou praxi.
"Je to pilný pracovník. Má dobrou paměť a umí komunikovat s lidmi," chválí ho jeho nadřízený Eduard Bruna. U něho bude Stanislav Gross ještě nejméně rok a půl, teprve pak, složí-li zkoušky, si bude moci otevřít vlastní advokátní kancelář.
Jako každý jiný absolvent práv začínal Stanislav Gross úplně od začátku. Je tu už rok a teprve nedávno dostal na starost své vlastní případy. Zatím však smí chodit jen k okresnímu nebo obvodnímu soudu, vyšší instance mají na starosti jeho zkušenější kolegové.
Teď už má koncipient Gross za sebou i první vyhraný případ: dokázal svého klienta před soudem zbavit podezření ze zpronevěry, vydírání a ublížení na zdraví.
Ale jedna otázka zůstává - Gross bere koncipientský plat a jeho ženě podnikatelské plány v poslední době příliš nevycházely. Jak zaplatí takový pár hypotéku za barrandovský byt a drahé školné? "Nedávno jsem panu Grossovi dost výrazně přidal, tak si nikdo nemusí dělat starosti," tvrdí jeho nadřízený.
Stanislav Gross, který musel loni odejít z politiky kvůli kauze s bytem, si svůj nový život pochvaluje. Ve čtyři domů z práce a pak už zbývá čas na rodinu.
Teď už mám čas opravovat pračku
Aféra s bytem stála Stanislava Grosse nakonec premiérské křeslo. On sám si žádnou vinu nepřiznává. Za jeho pád podle něho můžou novináři. Dodnes jediný způsob, jak s ním mluvit, je přijít přímo do právní kanceláře.
Kdybyste měl možnost věci změnit - řekl byste znovu, že vám peníze na byt půjčil strýc Vik?
Nemám důvod si vymýšlet jen proto, aby byla má verze věrohodnější. Ale možná jsem se měl chovat tak, jak se chová řada politiků. Možná jsem měl říct: Vážený pane redaktore, do toho vám prostě nic není. Kdybych to udělal, možná by byli všichni spokojení a nechali by mě být. Na druhou stranu: kdybych nezmínil strýce Vika, tak teď nežiju spokojeným životem v advokátní kanceláři.
Splácíte strýci Vikovi peníze?
Tak do toho vám opravdu nic není. Jenom můžu říct, že ty věci už jsou vyřešené.
Navštívíte ho občas v Jihlavě?
To víte, že jo. Je to přece můj strejda, tak abychom se neviděli!
Jaký měla ta kauza dopad na rodinné vazby?
Dopad na rodinu byl vlastně spíš pozitivní. Výrazně jsem změnil styl života. Já tomu pracovně říkám syndrom navrátilce z fronty. Najednou mám možnost starat se o věci, o které jsem se dříve starat nemusel. Když nám dříve nešla pračka, tak mě s tím nikdo neotravoval. Manželka věděla, že mám spoustu jiných starostí. Teď se zkrátka starám o to, aby v domácnosti věci běžely. Tyhle starosti mi připadají ve srovnání s těmi, které jsem měl předtím, strašně příjemné.
Stýkáte se ještě s podnikatelkou Libuší Barkovou, jejíž společné aktivity s vaší ženou Šárkou přispěly k vašemu pádu?
Už je to hodně dlouho, co jsme se viděli.
Koupi vašeho bytu si teď vzal k přezkoumání nejvyšší státní zástupkyně v souvislosti s Kubiceho zprávou. Co na to říkáte?
Každý může zkoumat, co chce. Kubiceho zpráva, to byl podle mě jenom hodně nafouknutý balonek.
Kubiceho zprávu je zatím předčasné hodnotit. Nicméně obsahuje řadu vážných obvinění. Neznepokojuje vás to?
Četl jsem na internetu, že to hlavní obvinění, že dochází k politickému ovlivňování, se neprokázalo. Já to vidím tak, že ty dvě kauzy, Kubice a můj byt, byly zkrátka dvě velké bubliny. Na tom, že je někdo dává do souvislosti, mě neznepokojuje vůbec nic.
