Skupina vězňů z Kynšperku nad Ohří se po práci vrací do nápravného zařízení. Ilustrační snímek

Skupina vězňů z Kynšperku nad Ohří se po práci vrací do nápravného zařízení. Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Pobyt za mřížemi šitý vězňům na míru, plánuje ministr Pelikán

  • 48
Až 70 procent vězňů se po odpykání trestu vrací záhy za mříže. Jejich počet má do roku 2025 snížit nová koncepce vězeňství, kterou představil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Za hlavní prostředek pro dosažení cíle považuje důkladný přijímací hovor, který stanoví individuální program zahrnující vzdělávání, či možnost zaměstnání, a to i po opuštění věznice.

Ministr Pelikán uvedl, že zatím věznice usilovaly o co nejlepší podobu vězení, nová koncepce bude „o člověku, o vězni, o tom, jak zajistit, aby se pokud možno do vězení už nikdy nevrátil“.

Proto se po nástupu do výkonu trestu bude věznice zajímat mimo jiné o finanční situaci odsouzeného. „Důležitým faktorem recidivy je, že řada odsouzených přijde do věznic s dluhy, které se ještě v průběhu trestu navyšují. Po návratu z vězení se pak člověk ocitne v dluhové pasti,“ řekl Pelikán s tím, že věznice budou nabízet dluhová poradenství.

Nejdůležitější je však podle ministra zaměstnanost. Ta se ve věznicích nyní pohybuje mezi 40 až 60 procenty, přičemž reálnější údaj je podle něj spodní hranice. Podle ministra zaměstnanost stoupne už v letošním roce, a vězni tak budou mít možnost získat pracovní návyky důležité pro další život.

Zaměstnanost chce ministr zvýšit jednak větší spoluprací se zaměstnavateli, zejména těmi, kteří si odsouzené nechají i po skončení trestu.

Další cestou bude vlastní hospodářská činnost věznic. Ta je omezena tam, kde jsou věznice v centrech měst, ale například Rapotice jsou podle ministra věznicí, kde je možné rozšiřovat vlastní výrobu.

„Myslíme si že bychom uniformy, jídlo, nábytek a další mohli zajišťovat sami a věznice by byly z velké části soběstačné,“ uvedl Pelikán. Připomněl, že už nyní jsou soudy vybavovány nábytkem, který vyrobí vězni. Podle něj by tomu tak mohlo být i na dalších úřadech.

Vzdělání ve věznicích má vycházet z reálných potřeb zaměstnavatelů. „Učíme kuchaře, které nikdo nechce ale neučíme svářeče, po kterých trh prahne,“ řekl Pelikán. S individuálním přístupem souvisí i otázka vlastních věznic. Ty často pamatují ještě Rakousko-Uhersko. Proto budou nutné jejich úpravy, v ideálním případě náhrada moderními zařízeními.

S Ondráškem se nemám důvod setkat

Ministr se vyjádřil i k situaci ohledně bývalého šéfa vězeňské služby Pavla Ondráška. Podle něj je situace jasná, s Ondráškem se nemá důvod setkat. Do dvou týdnů bude podle něj ukončeno řízení o přezkumu jmenování Ondráška do čela vězeňské služby. Kasační stížnost proti verdiktu městského soudu, který vrátil do čela vězeňské služby Petra Dohnala, nepodá.

Petr Dohnal se vrátil do čela vězeňské služby na konci prosince poté, co uspěl u soudu s žalobou kvůli svému odvolání bývalou ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou. Současný ministr Robert Pelikán poté uvedl, že zrušením odvolání zaniká funkce předchozího ředitele Pavla Ondráška a Dohnal je znovu šéfem dozorců (více o rozhodnutí soudu zde).

Ondrášek s tím však nesouhlasí. Podle jeho právníka je reálné dvojvládí. Oba však říkají, že Ondrášek má zájem situaci řešit a netrvá na funkci generálního ředitele, pokud mu ministerstvo nabídne jiné odpovídající místo. To zatím exřediteli vyslovilo překážku v práci ze strany zaměstnavatele. (více zde)

Petr Dohnal už se s ministrem Robertem Pelikánem sešel krátce poté, co soud rozhodl o neplatnosti jeho odvolání. Shodli se, že jeho hlavním úkolem bude stabilizovat situaci na generálním ředitelství. Prověří také fungování nově zavedených zásahových eskort a hodlá je vrátit do původní podoby (více o schůzce zde).

Dohnal po návratu do čela vězeňské služby odvolal z funkce dva své nejbližší podřízené. Konkrétně se jednalo o náměstka pro logistiku, IT a zdravotnictví Miroslava Honzíka a náměstka pro bezpečnost Milana Brendla. Funkce zůstaly neobsazené, ředitelství bude na jejich místa hledat nové lidi.

Mimo to přešli na jiné pozice ředitelka personálního oboru Eva Chalupná, která u vězeňské služby zůstává jako právnička a šéf kanceláře generálního ředitele Robert Káčer (více o změnách zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video