Z dokumentů, které odkryla polská Mezidiecézní komise, vyplývá, že i agenti Sb (obdoba české StB) museli plnit pětiletky. "V 70. a 80. letech si v Toruni stanovili, že každý tajný musí během tří měsíců zlákat k udávání jednoho kněze. Nikdo se však nechytal. Policisté proto hledali způsob, jak plán splnit," vysvětlil listu Gazeta Wyborcza historik z Univerzity Mikoláše Koperníka Wojciech Polak.
A to byl právě případ Andrzeje G. Chtěl se zřejmě předvést před svými nadřízenými. Dostat pochvalu a možná i odměnu. Před Vánocemi roku 1977 proto založil nový arch a nadepsal jej "Jan".
Vyhlédl si mladého toruňského kněze od Svatého Jakuba, příznivce hnutí Solidarita, a jeho jménem pak v příštích pěti letech vpisoval do složky údaje o jeho blízkých. V uplynulých dnech za svůj podvrh stanul u soudu. Hrozí mu několik let vězení.
Poláky však začalo tížit svědomí. Koho dalšího jsme odsoudili jako Jidáše? Kdo další se stal dodatečnou obětí komunistické zvůle? Případů, kdy média informovala o kněžích, kteří si podle spisů připíjeli s agenty Sb skleničkou, ne-li rovnou lahví brandy, se vynořilo v posttotalitní historii poměrně dost. Za některé z nich se církev zaručila, za jiné ne.
Toruňský kněz měl štěstí na důkazy. "Nedonášel. Byla to typická ukázka registrace jen kvůli statistice," potvrdil prokurátor Mieczyslaw Góra. Jeho slova stvrdil i grafologický rozbor písma.
V Toruni to navíc není první případ. Gdaňská pobočka Ústavu paměti národa například doložila, že falešný je i spis toruňského jezuity Wladyslawa Woloszyna. V roce 1983 jej založil agent Marek K. Aniž to jezuita tušil, ocitl se v kartotéce pod krycím jménem Myslitel.
Pane faráři, nepotřebujete pytel cementu?
"Byl to první zdokumentovaný případ, který stvrdil soud, při němž se zjistilo, že něčí registrace stoprocentně nevypovídá o jeho minulosti," řekl tehdy listu Dziennik historik Ústavu paměti národa Antonin Dudek, který se však i nyní domnívá, že podobných případů je minimum.
Naopak Polak je přesvědčen, že tajní narychlo sháněli černé duše poměrně rutinně. Podle něj se třeba přilepili na kněze, který zrovna opravoval kostel, a nabídli mu, že mu přivezou pytel cementu. Když s nimi prohodil pár slov o počasí nebo o filozofii, zaregistrovali ho.
"Jeden agent si například roku 1989 zapsal: Kněz o spolupráci ještě neví, ale budu pokračovat a získám ho pro Sb," uvedl Polak pro list Gazeta Wyborcza.
V Polsku jsou nyní nejhlasitější dvě skupiny s vyhraněnými názory. Jedni věří, že na spisech Státní bezpečnosti není špetka pravdy, druzí je berou jako Písmo svaté. "Tyto extrémní názory v žádném případě jeden výrok soudu nezmění," řekl listu Dziennik historik Andrzej Friske.
