Kauzu popsalo jako první Aktuálně.cz. Manžel dnes osmdesátileté paní Danuše Partlové na konci šedesátých let emigroval do tehdejšího západního Německa, ona dál žila v Liberci a dopisovala si s ním.
Svým známým také půjčovala v exilu vydávanou literaturu, ke které se díky manželovi dostala. Liberecká StB ji ale prověřovala, sledovala a kontrolovala jí poštu.
"Nikdy mě nenapadlo, že bych dělala něco špatně," říká bezmála osmdesátiletá žena.
V roce 1973 ale došla mimořádně aktivní liberecké StB trpělivost. Paní Partlová skončila v litoměřické vyšetřovací vazbě. Posléze byla obviněna z poškozování zájmu republiky v cizině a z pobuřování.
Ovšem ještě v tomto roce prezident Svoboda vyhlásil amnestii. Paní Partlová měla být po téměř roce stráveném v cele propuštěna.
To se však nestalo a vyšetřovatelé překvalifikovali její obvinění na vyzvědačství. Mohla za to věta z dopisu manželovi, v němž psala, že ženy sovětských důstojníků v Mimoni vykoupily maso. Prý se tím měla dopustit vyzrazení "přísně tajné" informace o místě pobytu sovětských vojsk v Československu. Z desetiletého trestu si odseděla sedm let.
Případem se od roku 2003 zabýval Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Pracovníci nejprve shledali, že rozhodování Natálie Heřmanové, která případ v roce 1973 měla na starosti, nebylo podle práva už v době tuhé normalizace, pak však případ odložili.
"Myslím, že ani po 60 letech není na spravedlnost pozdě," komentovala záležitost paní Partlová, když si na postup policie stěžovala.
Jak se MF DNES ale podařilo zjistit, její stížnost byla nakonec marná. Už na konci minulého týdne ji zamítl ústecký státní zástupce Dan Anděl.
"Stížnost Danuše Partlové byla zamítnuta jako nedůvodná, neboť podle mého přesvědčení v maximální míře provedené prověřování nepřineslo takovou míru podezření ze spáchání trestného činu kteroukoli osobou, aby bylo možno rozhodnout o zahájení trestního stíhání," uvedl Anděl.
Své zdůvodnění dále vysvětlil: "V postupu policie jsem neshledal žádná pochybení, v jejichž důsledku by bylo možné zahájit trestní stíhání. Informací o případu bylo, co do archiválií, poměrně značné penzum. Nelze vyloučit, že by další významné informace mohly být získány od přímých účastníků tehdejšího trestního řízení, zejména zúčastněných příslušníků StB, pokud by ovšem žili," uvedl Anděl.
"Poznatky, které jsou k dispozici za dané situace, prostě neumožňují závěr, že by JUDr. Heřmanová anebo kterákoli jiná osoba svým postupem úmyslně zneužila pravomoci dané jí zákonem ke škodě paní Partlové a dalších osob," pokračoval státní zástupce.
Paní Partlová v současnosti spokojeně žije v rodinném kruhu v Praze, podle syna Petra Partla zatím o rozhodnutí ústeckého státního zastupitelství neví.
Bývalá prokurátorka Natálie Heřmanová pobývá v domově důchodců v Ústí. MF DNES se ji opakovaně nepodařilo zastihnout.
"Tak bohužel, paní Heřmanová je nemocná a nechce s nikým mluvit," tlumočila vzkaz bývalé prokurátorky paní na vrátnici.
Domov pro seniory sídlí ve vysokém věžáku, místní se mezi sebou moc neznají, ale bývalou prokurátorku má dost zdejších obyvatel za milou osobu.
"Paní doktorka tady bydlí sama, bez manžela. Sice je vdaná, ale nežijí spolu. A pokud vím, tak snad ani neměli děti. Občas sem za ní chodí jedna kamarádka, ale to je tak všechno," prozradila jedna ze sousedek.
"A co chcete? Rozhovor? To by stejně asi nešlo. Teď už na tom není také tak dobře jako dřív. V poslední době už někdy žije mimo realitu a věci se jí pletou," dodala.
Pro server Aktuálně.cz. před dvěma měsíci ale bezmála čtyřiaosmdesátiletá Natálie Heřmanová uvedla, že si na žádný případ vyzvědačství z roku 1973 nepamatuje. "Mám čisté svědomí, vždy jsem byla skromná, oblíbená, vnitřně upřímná."
. Ludmila Brožová Polednovájediná komunistická prokurátorka, která stanula před soudem Zatím jedinou komunistickou prokurátorkou, jejíž případ se dostal před soud, je Ludmila Brožová Polednová. Za justiční vraždu Milady Horákové dokonce Městský soud v Praze poslal 86letou ženu na osm let do vězení. Odvolací soud ale verdikt zrušil a stíhání zastavil s odůvodněním, že je skutek z roku 1950 promlčen. Případ tím ale ještě definitivně neskončil. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká podala na počátku března proti zastavení stíhání dovolání. - více zde |
