Poslanec za KSČM se ohradil se proti „dehonestaci“ 25. února 1948 i dehonestaci komunistického vůdce Klementa Gottwalda. Právě do Gottwaldovy éry přitom spadají nejkrvavější represe a politické procesy.
„Hlavním problémem je snaha pravice a většiny médií, které jim straní, zamlčovat některá podstatná fakta, přepsat a zfalšovat skutečné dějiny,“ tvrdil Grebeníček. „V návaznosti na tehdejší události v Československu Spojené státy americké zcela vážně zvažovaly i možnost zahájení třetí světové války,“ prohlásil komunistický poslanec.
Po únoru 1948 zavládla v Československu na 41 let totalita sovětského typu |
K únoru 1948 podle něj vedlo zklamání z politického pletichaření první republiky, z dopadů hospodářské krize třicátých let, z Mnichova, kdy Velká Británie a Francie kývly Hitlerovi na obsazení Sudet, a radost podstatné části národa z osvobození většiny území sovětskou armádou. „Těm, kteří KSČ dali svou důvěru, šlo především o upřímnou snahu vybudovat u nás sociálně spravedlivější společnost,“ řekl Grebeníček.
Naslouchalo mu několik desítek lidí převážně staršího věku, ale také několik vysokých funkcionářů komunistické strany, místopředsedové Jiří Skála a Petr Šimůnek, poslanci či představitelka stalinistického křídla strany, exposlankyně Marta Semelová, před níž na stole stála malá soška Klementa Gottwalda.
Jaká jsou tedy fakta, po nichž Grebeníček volal? Komunistický režim po 25. únoru 1948 popravil 248 lidí z politických důvodů, čtyři a půl tisíce lidí zemřelo ve vězeních, 200 tisíc lidí komunisté uvěznili za jiný politický názor a téměř tři stovky lidí režim zabil při pokusu překročit hranice a odejít ze země. A právě za Gottwaldovy éry čeští komunisté popravili po vykonstruovaném procesu i ženu, poslankyni národních socialistů Miladu Horákovou.
Krajča vyzýval k boji za odstranění kapitalistického systému
„Poslední bitva vzplála,“ zazpívali si komunisté na začátek svého shromáždění Internacionálu. A pak už následovala vystoupení řečníků. „Poprvé v naší zemi zavládl systém, kdy nebylo vykořisťovaných ani vykořisťovatelů, neexistovala nezaměstnanost,“ hájil bývalý režim komunista Milan Krajča.
Sametovou revoluci, která vedla ke svržení komunistického režimu po 41 letech, nazval kontrarevolucí. „Když představitelé vítězné kontrerevoluce po roce 1989 ukořistili pracujícím jejich národní majetek, byla jeho hodnota ve srovnání s rokem 1948 třicetkrát až čtyřicetkrát vyšší,“ prohlásil Krajča. A vyzval k oslavě 70. výročí února 1948 dalším bojem za odstranění kapitalistického systému.
„Nechceme se vracet, chceme jít dopředu k socialismu,“ řekla na závěr akce v sídle komunistické strany v centru Prahy ve svém vystoupení exposlankyně Semelová. „Pro jistou část mladých lidí je marxismus opět přítažlivý,“ prohlásil Grebeníček.
