"Nemůže se popírat mezinárodní právo," upozorňuje místopředseda KSČM. Česká republika by se podle něj v této otázce měla obrátit na Evropskou unii. "Státy unie a čekatelé na vstup by měli uspořádat konferenci, ze které by vzešlo společné stanovisko."
Podle místopředsedy KSČM je zcela evidentní, že zbrojní inspektoři v Iráku nenašli žádné zbraně hromadného ničení, proto není k zásahu žádný důvod. "KSČM ctí mezinárodní právo. Je to hranice, kterou si nemůžeme dovolit překročit."
Zahradil: Chci, aby ODS pomoc podpořila
Poslanci druhé strany parlamentní opozice, ODS, podle místopředsedy Jana Zahradila o vojenské pomoci Spojeným státům ještě nejednali.
"Zatím můžu říct pouze svůj osbní názor, klub o věci ještě nejednal," řekl iDNES Zahradil. "Osobně však budu prosazovat, abychom změnu mandátu chemické jednotky podpořili."
Podle zahradila je důležité, s čím před poslance předstoupí vláda. "Pokud se na věci shodne vládní koalice, já osobně nebudu proti. Je to příležitost, jak posílit vazby na USA," dodal první místopředseda ODS.
Tvrdík: Můžeme poslat stovku chemiků
Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka je armáda k vyslání dalších chemických expertů do Zálivu připravena.
"Můžeme zdvojnásobit naše schopnosti v Kuvajtu. Znamenalo by to posílení našich 250 chemiků přibližně o dalších sto," řekl ministr na setkání s novináři.
Podle Tvrdíka je spojencům jasné, že Irák má k dispozici zbraně hromadného ničení.
"Víme, že Saddám Husajn chemické a biologické zbraně vlastní a je schopen je použít. Čestí experti jsou v detekci a obraně proti těmto zbraním světové špičky," zdůraznil ministr.
Do jednotky by se podle ministra mohli vrátit někteří veteráni, kteří v Kuvajtu už působili a mají s oblastí zkušenosti.
Do konfliktu nepůjdou, říká ministr
Podle ministra obrany není pravděpodobné, že by se protichemická jednotka při případném konfliktu stěhovala z Kuvajtu do Iráku.
"Jako nejpravděpodobnější vidíme ponechání jednotky mimo ohnisko konfliktu. Bude ale připravena na možné povolání k detekci chemických či biologických zbraní," říká Tvrdík.
Náklady má hradit resort, pomohou i spojenci
Ministerstvo obrany hodlá hradit náklady ze svého rozpočtu. Resort nicméně počítá s tím, že spojenci by vojáky a materiál dopravili na místo a zajišťovali i další podporu jednotce.
"Ušetřili bychom tak desítky až stovky milionů korun," říká Tvrdík. "Peníze nicméně nejsou na pořadu dne. Nechci nic předjímat, dokud nabídka neprojde politickým jednáním."
Požadavky USA se zabývala bezpečnostní rada
Nemocnice a výsadkáři se zatím nechystají
Ministerstvo obrany zatím neuvažuje o tom, že by do oblasti Perského zálivu vyslalo polní nemocnici či speciální jednotku výsadkářů.
"V tuto chvíli v žádném případě nepadá do úvahy vyslání speciální jednotky. Už proto, že není na podobné extrémní podmínky připravena," soudí Tvrdík.
"Nejednáme ani o tom, že bychom v první etapě případného konfliktu nasadili polní nemocnici. Bude nicméně ve stavu rychlého nasazení. Zatím se dá pouze spekulovat o tom, že by lékaři mohli do oblasti vyrazit, aby pomohli v obnově života v oblasti," dodal šéf resortu obrany.
O žádosti USA rozhodne parlament
Obě komory parlamentu by se žádostí Spojených států mohly podle Tvrdíka zabývat nejdřív po volbě prezidenta. "Nedá se to sloučit. Ale měli bychom využít toho, že budou všichni poslanci a senátoři v Praze," říká.
Američané Česko na přelomu roku oficiálně požádali nejen o posílení protichemické roty působící v Kuvajtu, ale také o možnost přeletů, přejezdů jednotek a v nutném případě o jejich krátkodobý pobyt.
