Jen tři týdny poté, co v královéhradeckém kongresovém centru Aldis tříbila své myšlenky na ideové konferenci Občanská demokratická strana, bude ten samý sál dějištěm sedmého celorepublikového sjezdu komunistické strany.
Ta bude volit svého předsedu, připravovat se na podzimní senátní a krajské volby a také řešit, kudy se ubírat dál.
Třebaže je třetí nejsilnější stranou, své pozice postupně ztrácí. V minulých volbách přišla o desetitisíce voličů a ztratila 15 mandátů, musí také odrážet stále častější snahy o její zakázání. Ministerstvo vnitra navíc nedávno rozpustilo komunistickou mládež. Důvodem byl radikální program, který přitom není nikterak odlišný od programu samotné KSČM.
Komunisté jsou také zdaleka nejpočetnější stranou. Disponují více než 70 tisíci členy, průměrný věk komunisty je ale podle stranických materiálů 70 let. KSČM každý den přijde o několik svých věrných a stav její členské základny už několik let povážlivě klesá. Jak přitáhnout nové členy přitom ve straně nikdo příliš netuší.
Reformisté versus stalinisté
Spolu s hledáním předsedy bude strana hledat i strategii na další období. Očekávat se dá spor mezi "reformním" křídlem a křídlem tradičních stalinistů.
Současný předseda Vojtěch Filip, který bude svůj post obhajovat, představuje první skupinu, pokud se ovšem za "reformního" dá považovat ten, kdo se veřejně hlásí k odkazu Klementa Gottwalda, jak Filip několikrát učinil.
Konkurovat mu chtějí tři poslanci - Stanislav Grospič, Soňa Marková a europoslanec Miloslav Ransdorf. Pátý kandidát souboj vzdal, bývalý předseda strany Miroslav Grebeníček ve středu kandidaturu stáhl a oznámil, že na sjezd ani nedorazí.
Grebeníček nechtěl své rozhodnutí komentovat. Vysvětlení prý zaslal volební komisi sjezdu, která jej - pokud bude chtít - delegátům přečte. "Nebylo by to korektní, kdyby to sdělovací prostředky věděly dříve než sjezd," řekl iDNES.cz Grebeníček.
Stranické Haló noviny pouze otiskly jeho omluvný dopis, kterým oznamuje, že se sjezdu nezúčastní. "V poslední době, obrazně řečeno, mám totiž větší problémy navazovat kontakty se současným vedením KSČM než s plejádou závojenek olovových. Není žádným tajemstvím, že ona otrávenost ze svérázných praktik současného vedení se zdaleka netýká jen mé osoby," napsal bývalý předseda Vojtěchu Filipovi.
Grospič, radikální poslanec
Grebeníček přitom mohl být pro Filipa nejsilnějším soupeřem. Představuje právě křídlo starých komunistů, kteří stranu nechtějí měnit. "Já to beru jako podporu Stanislava Grospiče," řekl iDNES.cz Filip v souvislosti s Grebeníčkovým odstoupením. Své šance nechtěl příliš komentovat. "Zrovna ještě píšu závěr svého vystoupení, takže zatím mám spíše pocit, že si to musím ještě jednou přečíst," řekl iDNES.cz Filip.
Že Grebeníčkův krok zpátky může posílit šance Stanislava Grospiče, potvrzuje i politolog Lukáš Jelínek. "Grebeníček už má svá léta a není vnímán zrovna jako bezproblémová osoba. Grospič by novým předsedou být mohl, ale také nemusí," řekl iDNES.cz Jelínek.
Třiačtyřicetiletý poslanec Grospič se prezentuje jako radikální komunista, který by chtěl KSČM důrazně levicovou. "Chci ji jako stranu, která bude tvrdou opozicí vůči pravicové politice a která bude na rozdíl od sociální demokracie důsledná," řekl iDNES.cz Grospič. Strana by se podle něho měla vymanit ze stínu ČSSD a přestat nabízet polovičatá řešení.
Grebeníčkovo odstoupení Grospič respektuje. "Je stále výraznou osobností, určitě své rozhodnutí zvážil," řekl. Že by mu tím ale Grebeníček vyslovil podporu, Grospič přiznat odmítá. "Každý kandidát má svoji určitou váhu," říká. Pochvaluje si, že KSČM má na každém sjezdu na post předsedy více kandidátů. "Myslím, že to je dobře. Ukazujeme voličům, že nejsme stranou jednoho muže a že máme nové tváře," dodal.
Ransdorf, muž ve vyhnanství
Další kandidát, Miloslav Ransdorf, má už šance menší. Jako poslanec Evropského parlamentu žije v určité izolaci. "Kdo je v Bruselu, tak je v přátelském vyhnanství," říká s nadsázkou Jelínek. Členové strany si podle něj Ransdorfa kvůli jeho akademickému vzdělání váží, nikdy ho ale za lídra nepovažovali.
Ransdorf má proto nominace jen z několika okresů, které mu nejspíše k výraznému zabodování stačit nebudou. Přesto se pokusí navrhnout svoji představu, jak by měla strana vypadat. "Budu chtít nabídnout členům strany výraznější projekt, který by reagoval na ekonomickou, kulturní a morální krizi české společnosti," řekl Ransdorf iDNES.cz.
Podle něj je největší slabinou Vojtěcha Filipa to, že nemá jasnou vizi. "Já se naopak těmi věcmi zabývám dlouhodobě, vydal jsem už osmnáct knížek," připomněl Ransdorf.
Marková, neznámá žena
Nejmenší šance má poslankyně Soňa Marková. Její výhoda je pouze v tom, že jako žena by mohla získat podporu v případě, pokud by si delegáti usmysleli, že pro ně může být žena v čele strany přínosem. Genderová vyrovnanost je pro levicové strany velkým zaklínadlem, přesto se ani u KSČM nedá čekat, že by její politici chtěli kormidlo přepustit slabšímu pohlaví.
Přesto právě tak svoji kandidaturu poslankyně bere. Považuje ji za vyústění snah vnést do názorového proudu KSČM ženský pohled.
Marková se také v rozhovoru pro iDNES.cz poněkud překvapivě omluvila za zločiny spáchané ve jménu komunismu. "Omlouvám se všem za všechna příkoří a nezákonnosti, které se staly ve jménu komunistické myšlenky," reagovala na vzkaz jednoho ze čtenářů iDNES.cz.
Sama později připustila, že její slova zřejmě velké pochopení ve straně nenajdou. - čtěte On-line rozhovor se Soňou Markovou
Očekávání kladená na komunisty se nenaplní
Sjezd samotný tak nejspíše žádnou změnu nepřinese. "Poměry v KSČM jsou nastaveny tak, že delegáti budou mít tendenci zachovat status quo," řekl Jelínek. Podle něj střet mezi stalinisty a reformním křídlem skončí vítězstvím těch druhých. Dolejš a Filip, kteří toto křídlo představují, své pozice obhájí a to budou vydávat za úspěch.
Programový posun proto očekávat nelze. "Sjezd podle mne nepřinese ani reflexi roku 1968, nejspíše ani reflexi roku 1989. Všechna ta očekávání, co se na komunisty kladou, jsou příliš smělá. Nic z toho se nejspíše nestane," dodal Jelínek.
Ve straně totiž není příliš velká vůle po změně. Část politiků by se sice ráda viděla ve vládě, ale převážná většina strany se nechce na legitimizaci současného systému podílet. Členská základna je z 80 procent tvořena lidmi, kteří byli ve straně před rokem 1989. "Ti by těžko nesli, kdyby si KSČM ušpinila ruce. Hledají spíše protestní stranu," dodal politolog.
Komunisté zůstanou v izolaci i na vlastním sjezdu. Pozvánku na jednání strany odmítl premiér a předseda ODS Mirek Topolánek i prezident Václav Klaus. Na sjezd nedorazí ani předseda komunistům nejbližší sociální demokracie Jiří Paroubek. V dopise Vojtěchu Filipovi vyčetl postoj KSČM při prezidentské volbě, stejně jako to, že se komunisté nedávno opětovně přihlásili k únoru 1948. - čtěte Paroubek nepojede na sjezd KSČM
