„Jsou to tři členské země, které neudělaly - opakuji, že neudělaly - vůbec nic už déle než rok,“ upozornil Avramopulos. Připomněl, že Maďarsko nikoho nepřijalo ani neslíbilo žádná místa, Polsko naposledy nabídlo místa v prosinci 2015 a nepřijalo také nikoho. „Co se České republiky týká, tak ta nová místa neslíbila od května 2015 a nikoho nepřijala od srpna 2016,“ uvedl eurokomisař.
Zdůraznil, že vlády tří zemí mají stále čas - podle AP 24 hodin - k přehodnocení přístupu k přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. To by podle něj umožnilo také Komisi postup vůči trojici změnit.
Uprchlická krizeTUSK: Nastal čas uzavřít trasu z Libye SRBSKO: Svrab a blechy u Bělehradu ŽALOBA: Osudové selfie s Merkelovou CANBERRA: Evropa jen hledá výmluvy NĚMECKO: Migranti odvracejí vymírání CEUTA: Migranti schovaní v kufru ITÁLIE: Nová vláda chce ukončit chaos |
Praha ale své stanovisko měnit nehodlá. „Česká republika se systémem přerozdělování podle uprchlických kvót nesouhlasí a i se zřetelem ke zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě a také s ohledem na nefunkčnost systému kvót, se na něm nebude podílet. Toto naše stanovisko jsme připraveni na půdě EU i příslušných soudních institucí důsledně hájit,“ uvedl v tiskové zprávě v reakci na rozhodnutí Komise premiér Bohuslav Sobotka.
„Česká republika již v září 2015, kdy byla tato relokační rozhodnutí schválena, upozorňovala na mnohá úskalí spojená s jejich realizací. Vývoj v posledních dvou letech nám dal za pravdu, když ukázal, že povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků jsou nefunkční a působí spíše jako pobídka pro nelegální migraci do Evropy,“ doplnil předseda vlády.
Eurokomisař ocenil Slovensko a Rakousko
Pro členské státy je právně závazné, aby nová místa nabízely alespoň každé tři měsíce, upozornil komisař EU. Ocenil Slovensko a Rakousko, které naopak nová místa do programu nedávno nabídly.
Řízení může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi. Ministr vnitra Milan Chovanec už dříve uvedl, že podle expertů z jeho úřadu Česku hrozí základní pokuta zhruba 270 milionů korun (více čtěte zde).
„Přerozdělování, a to chci opět opakovat, není věcí volby. Je to nejen morální povinnost, ale hlavně právní rozhodnutí s právními závazky, o kterém bylo kolektivně rozhodnuto a které musí být kolektivně provedeno,“ řekl komisař.
Avramopulos také uvedl, že v rámci jednorázových přerozdělovacích programů se do jiných zemí z Itálie a Řecka dostávají jen prověření žadatelé o azyl s jasným nárokem na mezinárodní ochranu z několika málo konkrétních zemí. Země, které migranty nepřebírají, podle něj přispívají k neřízenému pohybu migrantů po EU. „A to jen zvyšuje bezpečnostní rizika,“ upozornil komisař.
Od ledna bylo v rámci programu z Itálie a Řecka do ostatních zemí EU přesunuto téměř 10 300 lidí, tedy pětkrát víc než v roce předcházejícím.
Na jednorázovém dvouletém programu přerozdělení až 160 000 žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku se unijní státy shodly přes odpor ČR a některých dalších zemí v roce 2015.
Běženců ubylo, většina dorazila do Itálie
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v úterý oznámila, že do Evropy dorazilo od začátku roku už 73 189 migrantů, z toho 85 procent, tedy 61 903, do Itálie. Podle IOM 1 808 lidí při pokusu o překonání Středozemního moře přišlo o život.
V porovnání s loňským rokem je tak příliv přistěhovalců mnohem nižší. Ve stejném období roku 2016 se dostalo do Evropy 211 433 migrantů a 2 899 na cestě přišlo o život.
