Orbán se proti kvótám vyjádřil během tiskové konference, která se konala v Budapešti po jeho setkání s bavorským premiérem Horstem Seehoferem. „Nebudeme akceptovat žádnou dohodu, která bude předpokládat přepravu migrantů z Turecka do Maďarska,“ prohlásil Orbán. „Jsme přesvědčeni, že bychom měli být schopni neprodyšně utěsnit hranice,“ dodal podle agentury DPA.
Podle maďarské agentury MTI také řekl, že pro Brusel je důležité dosáhnout s Tureckem dohody týkající se migrační krize. Tato dohoda by ale neměla „zbavovat“ Maďarsko povinnosti bránit své hranice „vlastním úsilím“.
Seehofer na druhé straně, ač v Německu patří k hlavním kritikům migrační politiky kancléřky, podpořil stanovisko Merkelové prosazující rozdělení zátěže migrační krize mezi evropské státy. Řešení lze podle něj nalézt jen „při evropské solidaritě“.
Řekl rovněž, že je nezbytné množství přicházejících migrantů postupně snižovat. „Úspěch... zahrnuje snižovat během delšího období počet migrantů přicházejících do Evropy,“ poznamenal podle agentury Reuters.
Předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), která je koaličním partnerem Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merkelové, mimo jiné též uvedl, že země, které chrání vnější hranice Evropy, by neměly být ponechány samotné. Zjevně se tak postavil za Orbánův tvrdý postup vůči migraci, který zahrnuje přísnější kontrolu na hranicích, včetně plotů.
Předseda maďarské vlády podle MTI také Seehoferovi při tiskové konferenci poděkoval za „bavorské porozumění bez předsudků, pokud jde o potíže Maďarska během migrační krize“.
Nicméně také prohlásil, že se se Seehoferem v Budapešti nesešli „proti Angele Merkelové“. „Nesešli jsme se tu s cílem oslabit německou vládu,“ prohlásil a dodal, že zájmem Maďarska je silná německá vláda a silný německý kancléř.
Orbán ocenil úsilí jednotlivých států
Orbán ve vysílání maďarské rozhlasové stanici Kossuth přivítal nezávislé kroky jednotlivých států v opatřeních v boji proti migrační krizi. „Tady nebude žádné pronikání přes plot, žádné vzpoury migrantů, podpalování uprchlických táborů nebo pronásledování a okrádání maďarských žen, našich manželek a dcer,“ prohlásil maďarský premiér.
Merkelová a Hollande jednostranná řešení odmítajíNěmecká kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande na schůzce v Paříži potvrdili soudržný postoj před pondělním summitem EU-Turecko, který bude věnován migrační krizi. Odmítli jednostranná řešení jednotlivých států a naproti tomu zdůraznili nutnost společného postoje unie. "Jednostranná řešení nám dál nepomohou," prohlásila podle agentury DPA kancléřka po schůzce s Hollandem. Potvrdila tak svůj nesouhlas se zpřísňováním kontrol na hranicích, jež zavedly některé členské státy EU, především Rakousko a další země ležící na takzvané balkánské migrační trase - Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Makedonie. Hollande německou kancléřku podpořil. "Na otázku uprchlíků mají Francie a Německo stejnou odpověď: Evropu. Evropa musí být schopna najít očekávaná řešení," citovala jej DPA. |
Podle tiskové agentury MTI rovněž řekl, že dal ministrovi vnitra Sándoru Pintérovi pokyn, že „v případě jakékoli známky takové aktivity, tomu musí být hned v zárodku zabráněno a musí následovat odplata“.
Orbán si opět pochválil úspěšnost bariér vybudovaných na hranicích se Srbskem a s Chorvatskem kvůli ochraně před pronikáním do země. Nicméně dodal, že systém tohoto oplocení se musí ještě víc posílit a rozšířit. Zopakoval, že je nutné udělat přípravy i na maďarsko-rumunské hranici. „Musíme být schopni fyzicky chránit“ tuto hranici po celé její délce, řekl.
Zároveň uvedl, že ho zaskočilo rozhodnutí Řecka tolerovat „miliony nekontrolovaných lidí“ přicházejících z Turecka. „Je rovněž nepochopitelné, proč Řecko přepravuje migranty z ostrovů na pevninu. Řekové porušili schengenskou dohodu (o zóně volného pohybu), ale někteří lidé, například Němci, je brání,“ podivoval se maďarský premiér.
Řešením jsou hotspoty a legální migrace, řekl komisař OSN
Plán na zvládnutí migrační krize v EU představil v pátek vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Navrhuje například spuštění unijních hotspotů, větší podporu Řecka, či možnosti legální migrace. Grandiho úřad vydal doporučení před summitem Evropské unie a Turecka, který byl do Bruselu svolán na nadcházející pondělí.
„Dochází nám čas a od evropských vůdců se bezodkladně požaduje silné vedení spolu s vizemi,“ uvedl Grandi. Řekl také, že nynější situaci je stále ještě možné se správným přístupem vyřešit. „Je to nejen uprchlická krize, ale stejnou měrou i krize evropské solidarity,“ dodal.
Jeho úřad proto navrhuje šest kroků, které mají pomoci zvládnout a stabilizovat nynější krizový vývoj. Prvním krokem je plné zavedení takzvaných hotspotů, přemístění žadatelů o azyl z Řecka a Itálie a navrácení těch, kteří podmínky uprchlické ochrany nesplňují. Druhým krokem je podpora Řecku, aby humanitární problém zvládlo. Třetí bod vyzývá k dodržování azylových předpisů a směrnic EU ve všech členských státech.
Ve čtvrtém bodě UNHCR požaduje vytvoření legálních možností, jak se uprchlíci mohou dostat do Evropy; jako příklad uvádí humanitární přijímací programy, soukromé sponzorování, sjednocování rodin či studentské programy.
Pátý krok předpokládá zajištění ochrany všem ohroženým osobám, jako jsou běženci cestující sami, děti bez doprovodu či ženy, které mohou být vystaveny sexuálním útokům. Součástí tohoto bodu je i doporučení rozšířit nynější námořní pátrací a záchranářské operace nebo vystupňovat boj s pašeráky lidí.
V šestém a posledním kroku Grandi navrhuje vytvořit celoevropský systém odpovědnosti za žadatele o azyl, jehož součástí mají být registrační střediska v hlavních zemích, kam běženci míří, či mechanismus spravedlivého přerozdělování azylových žádostí mezi unijní členy.
První peníze z pomoci Turecku jdou na vzdělání syrským dětem
Evropská komise v pátek oznámila první využití peněz ze tří miliard eur (81 miliard Kč) určených ke zlepšení situace syrských uprchlíků v Turecku. Celkem 55 milionů (asi 1,5 miliardy Kč) pomůže syrským školákům s přístupem ke vzdělávání, 40 milionů (cca miliarda Kč) využije Světový potravinový program OSN na humanitární pomoc.
Uprchlická krizeKOMENTÁŘ: Švédská frustrace NOVÉ TRASY: Jak obejít ploty na Balkáně IDOMENI: Na severu Řecka se hromadí běženci STOCKHOLM: No-go zóna na vlastní kůži ARKTIDA: Běženci přivykají polární noci PAŠERÁK: Zastaví nás jen armáda ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize KODAŇ: Všichni jsme rasisté, říká šéf klubu pro běžence ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžencům |
Tři miliardy eur slíbila EU Turecku loni v listopadu jako součást společného akčního plánu, od kterého si slibuje výrazné snížení nynějšího migračního proudu. Miliarda jde z unijního rozpočtu, počátkem letošního února se unijní země dohodly, jak doplní zbývající dvě.
Peníze mají sloužit ke zlepšení situace více než 2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku. Celkem jsou ale v zemi přes tři miliony uprchlíků a Ankaru už krize stála přes sedm miliard eur (bezmála 190 miliard Kč).
Oněch 55 milionů eur zajistí podle Evropské komise přístup ke vzdělání 110 tisíc syrských dětí v Turecku už v nynějším školním roce, především prostřednictvím dětského fondu Spojených národů (UNICEF). Evropské peníze už nyní umožňují vzdělávání dalším 200 tisícům dětem.
Světový potravinový program OSN společně tureckým Červeným půlměsícem využije dalších 40 milionů eur na jídlo, které si mohou uprchlíci pořídit na poukázky ve speciálně k tomu účelu zřízených obchodech.
