Aby bylo zcela jasno, o čem je řeč: První díl vyšel česky již roku 2003. Druhý díl (Láska a smrt) až v roce 2009. Třetí díl se dočkal české verze předloni. Ten čtvrtý tedy vyšel letos na podzim. Nejnovější kniha představuje pomyslné zakončení umně rozehrané dějové linie, která nesměle směřovala k apokalypse a konci světa. Kdo se těší na chaos, anarchii a přísun nových monster, bude potěšen. Právě to čeká čtenáře v komiksu Bažináč 4: Hejno vran.
Ukázka z knihy Swamp Thing - Bažináč 1 (Swamp Thing)
Ukázka z knihy Swamp Thing - Bažináč 1 (Swamp Thing)
Než se ponoříme do jeho stavby a příběhu, nejprve pár vět k vizuálu. Komiks Bažináč: Hejno vran skvěle ukazuje možnosti práce s panely a s vizuální stránkou. Byť tato série obecně patří mezi grafické stálice, čtvrtá kniha laťku ještě zvyšuje. Výtvarníci Ron Randall společně se Stephenem Bissettem sáhli po vyprávění z pohledu první osoby, ve spolupráci se Stanem Wochem potom Randall přibližuje příběh pomocí fotografií a nabízí čtenáři barvité extatické obrazy halucinací. V Hejnu vran je až neuvěřitelně snadné proplouvat společně s Bažináčem zeleným vesmírem rostlin stejně jako zatajovat dech v temných chodbách vedoucím ke společenství, jehož členové nosí vesty z lidských kůží.
Obálka svazku Swamp Thing - Bažináč 2: Láska a smrt (Swamp Thing 2)
Obálka knihy Swamp Thing – Bažináč 3: Prokletí (Swamp Thing: The Curse)
Berušky a mšice vysvětlují vztah dobra a zla
Pokud se nějaký svazek Bažináče podobá Sandmanovskému vesmíru Neila Gaimana, je to právě Hejno vran. Strach z poznání sebe sama, snová zjevení z minulosti a v neposlední řadě hlavní myšlenka – definice zla a jeho vztah k „dobru“, zde symbolizovanému myšlenkou nebe. Tento princip se Bažináč snaží pochopit skrz sněm stromů, kde mimoděk najde vlastní kořeny. Pokud čtenář touží slyšet neotřelé vyložení podstaty zla, staletí předkové Bažináče mu to přibližují na příkladu berušek a mšic.
O knizeAlan Moore Bažináč - Hejno vran Přeložil Viktor Janiš. Nakladatelství BB/art, Praha 2012, 206 stran, doporučená cena 499 korun.  Obálka knihy Swamp Thing – Bažináč 4: Hejno vran (Swamp Thing – Murder of crows) |
Allan Moore ve čtvrtém svazku zprvu zachovává osvědčený povídkový charakter, nicméně v druhé části knihy vyprávění přechází v jednu epickou linii. Přesto Bažináč zůstává zejména hororovým komiksem, znatelně odlehčeným díky pohádkovému nádechu. Moore se totiž nebojí sáhnout po postupech užívaných v lidové slovesnosti; legendy mají v této sérii pevné místo. Jenže ve čtvrtém díle je patrné, nakolik začal být Bažináčův vesmír Allanu Mooreovi těsný. Už se nespokojí pouze s řešením existencionálních otázek, jimž byl elementál s lidskou myslí vystaven v předchozích příbězích. Tvůrce usoudil, že publikum ví o jeho zvláštním stvoření již celkem dost. V Hejnu vran proto vypustil na scénu celé hordy superhrdinů.
Zatímco tedy několik úvodních příběhů „čtyřky“ si uchovává relativní samostatnost, zbytek knihy jasně směřuje děj k epickému závěru. Ten se však i přes zajímavou myšlenku stává poměrně nepřehledným - právě kvůli množství postav. Kromě Constantina, který se objevil již v předchozích dílech, se totiž na scénu dostávají i mnozí další. Moore přizval například Deadmana, Spectra, Barona Winterse nebo čaroděje Sargona, pozvání přijal také Doctor Fate. Ač se jedná o zajímavou směs klasických hrdinů, jejich vpád do dosavadního souboru krátkých příběhů působí poněkud nemístně a charakter Bažináčova světa posunuje do jiných rozměrů. Postava Bažináče je tak v Hejnu vran značně oslabena, do čela příběhu se dostává jeho „duchovní vůdce“, čaroděj John Constantin aneb Hellblazer. Tvor z bažin zaujímá pasivní postoj a plní plány jiných. To zamrzí nejednoho fanouška tohoto fotosyntetického obra.
Ukáza z knihy Swamp Thing – Bažináč 4: Hejno vran (Swamp Thing – Murder of crows)
O tvůrciAlan Moore Jeden z největších scenáristických revolucionářů v oblasti komiksu se narodil roku 18. listopadu 1953 v anglickém Northamptonu. Na konci sedmdesátých let začal psát pro britské undergroundové časopisy, kde publikoval komiksy 2000AD a Warrior. Navázal spolupráci s americkým DC Comics, které spolu se značkou Marvel náleží k největším a nejstarším vydavatelům komiksů; spolupracoval na dílech jako Batman nebo Superman. Širší respekt si vydobyl komiksem V jako Vendeta (V for Vendetta, 1982–1985). Roku 1986 přivedl na svět monumentální Strážce; představují základní kámen moderních superhrdinských příběhů, respektive dekonstrukci tradičního superhrdinského komiksového žánru. Komiksem Z pekla (From Hell, 1991–1996) Moore pro mnohé dokázal, že vrcholy komiksové tvorby snesou srovnání s náročnou literaturou.  Alan Moore Postavu Bažináče (Swamp Thing) Moore převzal po Leinu Weinovi a Bernim Wrightsonovi, kteří bytost z bažin stvořili. Po vstupu Moorea se z tuctové série stal přemýšlivý horor s propracovanými postavami a Swamp Thing získal místo mezi legendárními komiksy. Z rozsáhlé autorovy bibliografie jmenujme ještě Ligu výjimečných, Top 10, seriál Prométhea, miniseriál Smax či komiks Ztracené dívky, v němž tři hrdinky dětských viktoriánských románů – Alenka, Dorotka a Wendy – mimoděk řeší otázku, do jaké míry může být pornografie uměním, pokud vůbec. Zdroje: BB art, Wikipedia |
