I při vědomí toho, že do budoucnosti musíme hledět s pokorou a nevíme, co přinese, lze odhadnout, že se chléb v koalici bude lámat už letos. Nejpozději na podzim, při schvalování rozpočtu, se ukáže, jestli se ČSSD a ANO dokážou domluvit, jak přesně koalice zaplatí volební sliby, na čemž se strany úplně nedohodly při sepisování koaliční smlouvy.
Další komentáře najdete v dnešní MF DNES
 MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu |
Pohled do historie musí Sobotku varovat. Kvůli skandálu kolem financování ODS padl na podzim 1997 předčasně kabinet Václava Klause. Po špatném výsledku ČSSD v eurovolbách 2004 a kvůli mocenskému apetitu Stanislava Grosse skončil premiér Vladimír Špidla.
Předčasně se pak poroučeli i premiéři pravicových vlád Mirek Topolánek a Petr Nečas. Momentální většina 111 poslanců ČSSD, ANO a KDU-ČSL vypadá mnohem méně bezpečně, když si vzpomeneme, že Nečas měl na začátku ještě o sedm poslanců víc. Jediná vláda, která v posledních osmnácti letech vydržela celou dobu s jedním premiérem, byla ta jednobarevná v čele s Milošem Zemanem, jištěná opoziční smlouvou s ODS.
Asi nejmenším rizikem pro Sobotku jsou lidovci. I kdyby vládu předčasně opustili, nemusí to znamenat její pád.
Mohla by pokračovat s tolerancí Úsvitu. Potřebných 101 hlasů pro svržení vlády by se v pestrobarevné Sněmovně shánělo hůř, než kdyby v ní stran bylo méně.
Složitější je situace v případě ANO.
Pokud troje letošní volby hnutí Andreje Babiše posílí a ČSSD zaznamená ještě slabší výsledek než loni na podzim, mohou se v ANO objevit hlasy, zda by se hnutí nemělo pokusit o vítězství v dalších předčasných volbách. Ty by již Babiše mohly vynést do pozice premiéra.
Největší hrozbou pro Sobotku je dění uvnitř ČSSD. Eurovolby se konají příliš brzy po jmenování vlády. Kdyby to ale ani na podzim sociální demokracii hrubě nevyšlo, zesílí znovu ve straně protisobotkovské křídlo, které by se nejspíš pokusilo předsedu "zaříznout" příští rok na jaře na volebním sjezdu - tak jako se strana před lety nerozpakovala vyměnit Špidlu.
Čím se může Sobotka utěšovat, je to, že momentálně za jeho zády v ČSSD nestojí podobně silný soupeř jako dříve Gross za Špidlou.
Hejtmana z jižní Moravy Michala Haška, který se už po podzimních volbách viděl v Sobotkově křesle, oslabil zpackaný pokus o jeho svržení a v ČSSD musel ustoupit trochu do pozadí.
Sobotka se ho teď, stejně jako dalšího ze "vzbouřenců", jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu, snaží vytlačit ze Sněmovny stranickým usnesením, že si hejtmani, kteří jsou i poslanci, musí vybrat, ve které funkci zůstanou a kterou opustí.
Je jasné, že by pro šéfa ČSSD bylo výhodnější, kdyby dali přednost práci v kraji a ze Sněmovny odešli.
Místo toho, aby - povzbuzováni i z Hradu - rozdmychávali jiskry odporu, když bude Sobotka při přetahování s Babišem o daně tahat za kratší konec provazu.
