Prezident Vladimir Putin na setkání čelných představitelů ruské armády (11....

Prezident Vladimir Putin na setkání čelných představitelů ruské armády (11. března 2016) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Aféra Panama Papers je pro Rusy jen střípkem známé skládačky

  • 340
Je to lživá kampaň, která má destabilizovat jednotu země. Tak zní oficiální reakce Ruska na aféru Panama Papers. Většina Rusů asi takový výklad přijme, z ruských médiích se toho víc často ani nedozvědí. A když už se o kauzu začnou zajímat, zjistí, že potvrzuje to, co o ruském systému dávno tuší, konstatuje analytik Vladimír Votápek.

Skandál Panama papers se dotkl mnoha zemí a desítek špičkových politiků. Panamská právní kancelář Mossack Fonseca vytvořila mechanismus, který podle informací tisku umožňoval daňové optimalizace, ukrývání příjmů, nebo praní nelegálních peněz.

Ať už přímo, nebo prostřednictvím blízkých osob, se na těchto možná nelegálních, ale jistě nemorálních aktivitách, údajně podílela řada veřejně známých osobností, včetně premiérů Islandu nebo Velké Británie (více zde), prezidentů Číny (detaily zde), Brazílie, Ázerbajdžánu a Ukrajiny, nebo krále Maroka. Jedním z politiků, který se také ocitl v podezření, je i ruský prezident Vladimír Putin.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

V jeho případě měly operace probíhat prostřednictvím pánů Sergeje Roldugina a Jurije Kovalčuka, kteří z banky „Rossija“ převáděli peníze do Švýcarska, odkud směřovaly do společnosti Mossack Fonseca, aby přešly na Kypr a odtud do dalších firem, jako Sandalwood, Ozon, nebo lyžařského střediska „Igora“.

Reakce sdělovacích prostředků v Rusku odpovídá očekávání. Protože v zemi prakticky neexistují svobodná média, která by nemusela brát ohled to, zda rozhněvají vládnoucí elitu, zpravodajství o „Panama papers“ se v naprosté většině drží kremelské linie, načrtnuté prezidentským mluvčím Peskovem již v předvečer vypuknutí skandálu.

Ten přišel s tvrzením, že jde o umělou kauzu, vytvořenou za účelem diskreditace Vladimíra Vladimíroviče. O součást dlouhodobé ideologické diverze ze strany Západu, zaměřené v rámci tzv. hybridní války na destabilizaci státu a tím i podlomení ruské státnosti. Celá aféra prý vznikla na objednávku George Sorose, který se v posledních měsících dostal do pozice prominentního nepřítele Kremlu. Tento výklad potvrdil i sám ruský prezident, když 7. 4. na setkání s ruskými novináři zopakoval, že hlavním cílem „Panama papers“ je destabilizace Ruska (více zde).

Nelogičnosti propagandistické linie

Autoři této teorie už nedokáží vysvětlit, proč zlotřilý Západ vypracoval kompromitující materiál nejen na ruského prezidenta, ale také na desítky dalších politiků a známých osobností a proč jsou informace, publikované původně v Süddeutsche Zeitung, seriózně zkoumány úřady a médii snad ve všech zemích, kromě Ruska a Číny.

Panama Papers

V případě islandského premiéra už vedly k jeho rezignaci, i když se politik snažil držet teze, že v jeho případě nešlo o porušení zákona (více zde). Velké problémy jsou očekávány u mnoha dalších politiků, působících v rámci demokratických systémů, včetně např. hlavy Brazílie Dilmy Rousseff

Asi nejvýraznější nelogičností kremelské propagandy je pak skutečnost, že i když „Panama papers“ odmítají jako podvrh, v případě ukrajinského prezidenta Porošenka je považují za zcela důvěryhodné a snaží se co nejsilněji útočit na prezidenta země, se kterou Kreml vede nevyhlášenou válku.

Tváří v tvář nesmyslnosti vládní propagandistické linie hledají serióznější media cesty, jak o skandálu informovat a přitom neohrozit vlastní existenci. Gazeta.ru a Kommersant zvolili podobnou taktiku, kdy sice reprodukují oficiální pozici Kremlu, ale vedle toho přetiskují informace z mezinárodních médií. Ukazují tak čtenářům, výše uvedenou skutečnost, že na rozdíl od Číny a Ruska jsou „Panama papers“ brány ve světě velmi seriózně. Publikovali také prohlášení předsedy International Consortium of Investigative Journalists, odmítající domněnku, že „Panama papers“ byly namířeny proti Rusku.

Asi nejdále se za „hranice dovoleného“ vydala Obščaja gazeta, která v článku Ilji Jašina konstatuje, že na zprávách o korupci ruské elity vlastně není nic nového. Jak autor říká, Rusové už dávno vědí, že vlastenectví vládnoucí elity spočívá především v tom, že rozkrádá národní bohatství země. Díky propojení mezi politikou a ekonomikou se vládci Ruska a jejich přátelé stávají miliardáři, své majetky ve značné míře vyváží ze země a ukrývají je mimo jiné právě prostřednictvím různých offshorových schémat. Informace z nejnovějšího skandálu jsou jenom dalším střípkem mozaiky, jejíž obraz už je zřetelný dávno.

Mizivé dopady

Jašinovo konstatování, že „Panama papers“ vlastně neobsahují ohledně prezidenta Putina nic nového, nám také naznačují, jaký dopad může finanční skandál mít na pozici hlavy ruského státu. Jeho příznivci nové informace nepochybně odmítnou jako nevěrohodné. A dokonce i ti, kteří si o charakteru Vladimíra Putina nedělají žádné iluze, nebudou asi nijak zvlášť překvapeni.

Můžeme proto očekávat, že ruské vnitropolitické situace se kauza „Panama papers“ nijak zvlášť nedotkne – tedy za předpokladu, že ji někdo v Kremlu nebude chtít použít jako nástroj boje uvnitř ruské elity, která se v posledních letech musí vyrovnávat s patrným zmenšením koláče, o který se dělí všichni ti violoncelisté, bankéři, politici a různí podnikatelé a podvodníci, kteří si zvykli žít na úkor nerostného bohatství Ruska.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video