Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Rusové jako rukojmí kremelských vládců. Sankce jim otevřou oči

  11:42aktualizováno  11:42
Oznámení prezidenta Vladimír Putina, že si Spojené státy budou moci ponechat v Rusku maximálně 455 zaměstnanců svých diplomatických misí, je zatím posledním krokem v několikaleté historii sankcí, které proti sobě postupně vyhlásily Moskva a Washington. Vývoj konfliktu supervelmocí shrnuje v komentáři Vladimír Votápek.

Vladimir Putin a Donald Trump zahájili první společné jednání, a to při příležitosti probíhajícího summitu G20 v Hamburku. (7. 7. 2017) | foto: AP

První kolo sankcí bylo odstartováno ještě v roce 2012, kdy americká strana přijala tzv. Magnitského zákon. Na to Kreml reagoval zákazem adopcí ruských sirotků do amerických rodin. Druhou vlnu sankcí přinesl rok 2014. Ruská agrese proti Ukrajině tehdy přivedla USA, ale i EU a další země západního společenství k vyhlášení koordinovaných sankcí proti ruské ekonomice a několika desítkám konkrétních osob z okolí prezidenta Vladimira Putina. Kreml na ně odpověděl zákazem dovozu západních potravin do Ruska.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Třetí a zatím poslední kolo těchto restriktivních opatření bylo vyvoláno americkým přesvědčením, že se ruská strana pokusila ovlivnit výsledek prezidentských voleb ve prospěch Donalda Trumpa. Washington proto v prosinci 2016 a červenci/srpnu 2017 vyhlásil další sankce, na které Vladimír Putin reagoval shora popsaným omezením personálu amerických misí v Rusku.

Podívejme se nyní podrobněji na příčiny vyhlášení restrikcí a jejich důsledky. Zákon Magnitského byl pojmenován po ruském právníkovi, který byl zatčen a následně v ruském vězení utrápen k smrti jenom proto, že se mu podařilo příliš věrohodně popsat podvod, jímž byl jeho americký zaměstnavatel Bill Browder za asistence ruského státu okraden o stovky milionů dolarů.

Americká strana proto vyhlásila sankce proti osobám, které se na tomto zločinu podílely. Zákon mimo jiné ukládá prezidentovi USA, aby Kongresu předkládal seznam osob, které: „jsou podle jeho názoru odpovědné za uvěznění, týrání a smrt Sergeje Magnitského, nebo z toho mají užitek“ případně jsou „odpovědné za mimosoudní vraždy, mučení nebo jiné porušování lidských práv, páchané proti jednotlivcům, snažících se o zveřejnění ilegálních aktivit, uskutečňovaných představiteli ruské vlády“.

Hra o mrtvé děti

Kreml na uvedené sankce reagoval přijetím zákona, který zakázal adopci ruských dětí občany Spojených států. Ruské vedení se přitom formálně odvolávalo na údajné špatné zacházení s malými ruskými občánky v USA.

Skutečností zůstává, že za posledních dvacet let zemřelo v USA násilnou smrtí nebo v důsledku nešťastné události 19 dětí adoptovaných z Ruska. U všech adopcí do ciziny to bylo 21 úmrtí. To je jistě smutné a snad každý normální člověk by si přál, aby žádné dítě nezemřelo. O tom, že takového cíle není snadné dosáhnout, svědčí mimo jiné 1 220 zabitých dětí, adoptovaných za stejné období ruskými občany. Dodejme, že poměr počtu dětí adoptovaných cizinci a ruskými občany se pohyboval kolem poměru 30:70. Je tedy zřejmé, že být adoptován ruskými rodiči je podstatně rizikovější, než najít nové pěstouny v USA.

Když už jsme u čísel, asi by bylo správné také připomenout, že většina z 60 000 dětí, adoptovaných americkými rodiči, byly děti s různými vadami, které by si jen obtížně hledaly cestu do ruských rodin. Američané totiž byli, stejně jako všichni ostatní cizinci, při adopci výrazně znevýhodněni, a proto se jim jen zřídka dařilo adoptovat novorozence nebo zdravé a bezproblémové děti.

Potravinovými sankcemi trpí zejména sami Rusové

Pro druhé kolo sankcí se Západ rozhodl poté, kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem i vlastními slavnostními závazky rozpoutalo agresi proti Ukrajině. Tváří v tvář cynickému ohrožení mezinárodního míru se Západ rozhodl pro velmi umírněnou reakci, když v několika vlnách zavedl řadu opatření, omezujících spolupráci v hospodářské oblasti a také sankce proti konkrétním jednotlivcům, nesoucích odpovědnost za ruskou agresi.

Kreml jako odpověď zavedl vlastní sankce proti řadě osobností, jako je například senátor John McCain nebo vůdce liberálů v Evropském parlamentu Guy Verhofstadt. Na seznam se dostalo i několik českých politiků, například Karel Schwarzenberg. V srpnu 2014 pak Vladimir Putin podepsal výnos o zákazu dovozu potravinářského zboží ze zemí, které zavedly sankce proti Rusku. I když uvedený zákaz měl určitý negativní dopad na agrární sektor v řadě zemí, hlavními oběťmi jsou ruští občané, kteří si už několik let nemohou koupit kvalitnější a často také levnější potraviny z dovozu.

Zatím poslední kolo sankcí je zdůvodněno přesvědčením americké strany, že Kreml vyvíjel různé aktivity, zaměřené na ovlivnění výsledku prezidentských voleb v USA. Prezident Obama proto v prosinci 2016 vypověděl 35 ruských diplomatů z území Spojených států a zakázal využívání dvou nemovitostí, vlastněných ruskou stranou na americkém venkově.

Trump podepsal nové protiruské sankce, zákon však označil za výrazně vadný

Prezident Trump pak nyní podepsal zákon, dále prohlubující protiruské sankce především v ekonomické oblasti. Odpovědí Kremlu je výnos, omezující přístup amerických diplomatů ke dvěma budovám v Moskvě a příkaz, aby celkový počet zaměstnanců amerických diplomatických misí v Rusku nepřesáhl 455 osob. Vzhledem k tomu, že Spojené státy mají v Rusku cca 300 diplomatů, znamená Putinův výnos především to, že se bude muset se svou prací rozloučit přibližně 750 tzv. místních sil, tedy ruských zaměstnanců, pracujících pro Američany.

Zdá se, že v kolotoči restrikcí můžeme vidět některé zajímavé vzorce. Asi jen málokoho překvapí zjištění, že bez ohledu na to, jak dobře, nebo naopak slabě, jsou důvody pro uvalení sankcí podloženy, Kreml je zásadně neuznává. Zároveň považuje za nutné na ně nějakým způsobem reagovat. Čas pro svou odpověď si vybírá podle svých potřeb, ale dříve nebo později chce především vlastním občanům ukázat, že uvalení sankcí na Rusko a jeho subjekty nezůstane bez trestu.

Kreml trestá sám sebe a je to dobře

Problémem Kremlu je ale skutečnost, že má jen velmi málo možností, jak citelně zasáhnout zájmy vyspělých zemí. Pokud necháme stranou zastavení vývozu energetických surovin (které by sice poškodilo evropskou ekonomiku, ale zcela jistě by přivedlo ke krachu ekonomiku ruskou), v zásadě nemá, jak Evropu, nebo Spojené státy, zasáhnout.

Je to naprostá obchodní válka, zhodnotil Medveděv nové americké sankce

Rusko není vlastníkem vyspělých technologií, které by mohlo zakázat vyvážet na Západ. Rusko není ani dominantním výrobcem čehokoli, co by zásadně chybělo západní ekonomice. Jistě, může například zakázat přístup některým osobnostem na své území. Ovšem představa, že by někdo zvlášť strádal, protože nemůže navštívit ruské černomořské pobřeží, je poněkud absurdní.

Je tedy evidentní, že skutečně citlivé sankce může Kreml uvalit jenom sám na sebe. Ať už se jedná o ruské občany, vydělávající si na amerických misích, postižené děti, které ztratily šanci na lepší zdravotní péči a vyšší životní úroveň v USA, nebo spotřebitele, kteří mají ztížené možnostmi, jak se dostat k západním potravinám.

Obyvatelé Ruska se tak dostali do role jakýchsi rukojmí kremelských vládců. Přesto si nemyslím, že je vhodné sankce rušit. Alespoň ne do doby, než ruští občané sami nahlédnou, kdo je příčinou jejich problémů a vyvinou na Putinův režim tlak, aby změnil své chování na mezinárodní scéně.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Další z rubriky

Prezidentem Zimbabwe se stane „Krokodýl“ Mnangagwa, potvrdil parlament

Emmerson Mnangagwa

Někdejší viceprezident Emmerson Mnangagwa se v pátek stane novým prezidentem Zimbabwe. Informovala o tom televizní...

VIDEO: Kamery zachytily útěk vojáka z KLDR, v nemocnici se zdráhá mluvit

KLDR prý pronásledováním dezertéra porušila podmínky příměří

Severní Korea pronásledováním svého vojáka, který před týdnem zběhl do Jižní Koreje, porušila příměří. Ve středu to...

Zeman: Ruský článek o roku 1968 napsal šílenec. Medveděv text odmítl

Prezident ČR Miloš Zeman (vpravo) se 22. listopadu setkal v Gorkách u Moskvy s...

Český prezident Miloš Zeman označil článek na ruském armádním webu za čin novinářského šílence. Od článku se po výzvě...



Najdete na iDNES.cz