Karel Schwarzenberg je zvláštním úkazem české politiky. Vždy byl tak trochu jiný než ostatní, už v roce 1990, kdy se objevil po boku Václava Havla v roli hradního kancléře, a zůstalo mu to až do dnešní doby.
Kamil Švec |
V jistém ohledu se zcela vymyká českému srovnání. Ať už svojí staročeskou mluvou nebo svým stylem a oblékáním (připomeňme například jeho červené ponožky, kterými vzbudil rozruch v Bělehradě, více zde). Právě díky své – pro Čechy nezvyklé – osobitosti se stal populárním. Politika potřebuje ikony a právě tou se podařilo Karlu Schwarzenbergovi stát.
I proto se stal vyhledávaným. Jako první ho v roce 2007 oslovili zelení, aby se následně stal poprvé ministrem zahraničí. S koncem Topolánkovy vlády dochází k protnutí trajektorií dvou zdánlivě odlišných politiků.
Miroslav Kalousek plánuje expandovat a překročit stín křesťanských demokratů, Karel Schwarzenberg hledá, jak by mohl zůstat ve vysoké politice. Celkem záhy se totiž ukázalo, že být ministrem zahraničí bylo pro něj velmi lákavé. Větší chtíč po funkci projevil už jen Jan Fischer, který když už se nestal prezidentem, vzal zavděk alespoň epizodní roli ministra financí v úřednické vládě Rusnokově.
V okamžiku, když se Schwarzenberg ohlíží, ke komu by se přidal, přichází Miroslav Kalousek s plánem vzniku nové strany, pro niž potřeboval předsedu. Situace velmi výhodná pro oba. TOP09 si do svého čela zvolila populárního „knížete“, Kalousek zůstal „v závětří“ a bývalý ministr zahraničí měl velkou naději, že se vrátí do milované funkce. Kalkul vyšel a česká pravice byla obohacena o novou politickou stranu, jejíž význam překonává pouze ODS, dnes malá politická strana.
Tradice, odpovědnost, prosperita?
Název strany je zkratkou tří myšlenkových pilířů, na nichž politická strana stojí. Konzervativní ideologie se zrcadlí v „tradici“ a „odpovědnosti“, prosperita má odkazovat k ekonomicky úspěšnému vedení státu. Spojení názvu strany právě se Schwarzenbergem má velkou přidanou hodnotu. Právě předseda na odchodu je typickým představitelem tradičního a odpovědného chování. Bude ale strana i bez stávajícího předsedy prosperovat?
Strana se netěší příliš vysoké voličské podpoře a může to být ještě horší. Již v dubnu ohlásili Starostové a nezávislí, že do krajských voleb nepůjdou společně s TOP09 a není jisté, zda půjdou společně do parlamentních voleb. To může způsobit velké oslabení, na kandidátkách by chybělo mnoho významných politiků v čele s nejvýraznějším Petrem Gazdíkem.
Právě spojení se Starosty a nezávislými byl Kalouskův geniální tah, jak stranu dostat z měst i do malých obcí. Bude-li Schwarzenberg nahrazen Kalouskem, může být situace pro stranu ještě vážnější. Schwarzenberg sice může přilákat podporu pražských voličů ve volbách, ale podaří se Kalouskovi oslovit zbytek republiky?
Jediné, co by mohlo místopředsedovi Kalouskovi pomoci, je vymezování se vůči Andreji Babišovi. Bude-li obliba ministra financí a ANO klesat, mohl by se Kalousek svézt na vlně „antibabišismu“.
S odchodem Schwarzenberga se ale ukazuje ještě jedna důležitá věc. Strana od doby svého vzniku nevychovala žádné významné politiky, kteří by nebyli diskreditováni účastí v Nečasově vládě nebo by byli aspoň dostatečně známí. Výjimku tvoří snad jen Leoš Heger. Spoléhání na duo Schwarzenberg – Kalousek se může ukázat jako fatální. Noví politici velkého formátu straně chybí.
Nyní se ukáže, jestli i po odchodu Karla Schwarzenberga bude strana top, nebo down.