Jestliže jsou nyní nevoliči Jiřího Paroubka, kteří snili o jakési nirváně středopravé vlády, povolebními tanečky zhnuseni, je to pochopitelné. Politici by však byli naivové, kdyby si padli do náruče bez rituálního přetahování.
Radek John a Vít Bárta doprovázeni jednou z krásných blondýn, Kristýnou Kočí, hrají roli zlobivých dětí logicky. Je to v zájmu jejich strany. Podobně je v zájmu dvou dobrých (byť hříšných) katolíků, Karla Schwarzenberga a Petra Nečase, chovat se noblesně.
Dojednávání vlády je totiž pro všechny strany chůzí po řeřavých uhlících. Dnes už každý ví, jak je lehké upadnout v nemilost voličů. Ale jakékoliv dojednávání koalice bylo obtížné i před kroužkovou revolucí.
Křesla v první řadě
Vstupuje do něj totiž mnoho sobeckých faktorů. Pokusím se seřadit je podle důležitosti.
1) Kdo jaké křeslo dostane a co za to. Prosím, nikdy nevěřme byť slušným politikům, že o křesla jde až ve druhé řadě.
2) Jaká vlivová místa ve státním aparátě kdo dostane a za co. Stát živí obrovské množství úředníků, podúředníků, nadúředníků. Zasloužilí členové stran jednak mají být odměněni, jednak tato místa umožňují straně vykonávat skutečnou moc, a zlí jazykové tvrdí, že jí otevírají penězovod k "šedým" příjmům.
3) Kdo bude propagandistickým vítězem. Svým lidem musí vůdcové dokázat, že pro ně urvali maximum. Na veřejnost naopak musí zapůsobit tak, že jednají státnicky a kvůli státotvornosti se někdy i se slzami v očích vzdají svých priorit.
Výčet těchto tří bodů neznamená, že politici jsou bezzásadoví lumpové. Když šéfové tří firem uzavírají obchod o výrobě a prodeji nového typu auta, také jim běží především o zisk. Ale to auto může být skutečně kvalitní a levné a splnit sny mnoha rodin.
Když politici handlují a snaží se maximalizovat výhodu a "ukecat" soupeře, jen dělají svou práci. Nakonec z toho může vzejít obchod výhodný pro všechny.
"Nevěřte véčkařům"
Z nitra ODS i TOP 09 se ozývá sice rezervované, leč nespokojené mručení na adresu pubertálního chování Věcí veřejných. Dokonce se šíří chýr, že John a Bárta se klidně spojí se sociální demokracií a nechají se podporovat komunisty. A všechno postaví na frázích o protikorupčním programu.
Pro takový incest však zatím nesvědčí vůbec nic. Vyjednavači takzvaných vévéček jen zvyšují svou cenu, když říkají, že nemusí být ve středopravé vládě, jen ji budou tolerovat.
Chápou, že voliči jim dali důvěru na protest proti establishmentu. Překotný skok do kožených sedaček limuzín by jim nemuseli odpustit.
Radikální boj proti korupci je jednak líbivé heslo, jednak jediná pevná parketa politického učně (jeho vlastní slova) Radka Johna. A v neposlední řadě správná věc, za kterou stojí potit krev.
I ODS a TOP 09 samozřejmě hrají ve vyjednávání svou hru. Politika je nekonečný běh, kdy už všichni padají vyčerpáním, ale nemohou si odpočinout: za pár měsíců jsou komunální volby. Obchod s vládními křesly je i přípravou na ně.
Především bohaté pražské radnice jsou cennou kořistí. ODS, která dostala výprask od TOP 09, ví, že svou absolutní většinu zdaleka neobhájí, ale odcházet do opozice se jí nechce. Pořád nemá mnoho co nabídnout, kromě své zkušenosti a útoků na soupeře. A slibu, že se zgruntu změní.
John a spol. mají naději zopakovat úspěch z velkých voleb v těch komunálních jen tehdy, když si zachovají pověst strany, která je nekonformní a s "nikým se nemaže".
TOP 09 vyhrává díky velkorysosti a sázce na důvěryhodnost, což ztělesňuje Karel Schwarzenberg. Vstřícná gesta jak vůči budoucím partnerům, tak vůči budoucí opozici mají ve voličích tento dojem jen podtrhnout. Všichni hrají svou roli obstojně.
V případě Věcí veřejných zůstává jeden otazník. Nebude nepevná strana složená z často nezkušených lidí a vystavěná na populistických heslech zběhlejšími politiky rozchvácena? Jak to dopadne?
Vznikne logická středopravá vláda, která poněkud očistí politiku a prosadí nejdůležitější úsporné reformy? Nebo sobecké zájmy politiků znovu pohřbí naděje na modernizaci země?
Skeptik, poučený dějinami země, řekne, že nikoli. Hádky o maličkosti, osobní nevraživost a finanční lákadla převáží.
Ale nemusíte být optimista, abyste měli dobrý důvod myslet si, že trojkoalice pravého středu se nakonec uplácá. Voliči ukázali svou moc. Odpustili by straně, která potopila protiparoubkovskou koalici? Vůdci vyjednávajících stran znají své zájmy a umějí si odpovědět.
