Policisté pokračují v pátrání po pohřešované Aničce v pražské Troji. (22. října 2010)

Policisté pokračují v pátrání po pohřešované Aničce v pražské Troji. (22. října 2010) | foto: Michal Šula, MAFRA

KOMENTÁŘ: Případ Anička ukazuje, jak místo obětí chráníme obviněné

  • 1682
Přiznání viny je okolnost polehčující, zatloukání zprošťující, jinými slovy - práva obviněných jsou nade vše, ochrana obětí až na posledním místě. Těmito úvahami se zřejmě řídil soudce Petr Fassati, který rozhodl o propuštění muže podezřelého v případu nezvěstné Aničky, píše v komentáři šéfka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková.

Vysvětlení mluvčího soudu mi přijde stejně šokující jako samo propuštění. Lidé, kteří se utěšují tím, že to snad bylo domluvené, aby se potenciální pachatel "chytil", se mýlí. Takové hry soudci s policií nehrají, a navíc by byly nezákonné.

Vazba je zajišťovací prostředek má zabránit tomu, aby osoba důvodně podezřelá z trestného činu se vyhýbala trestnímu stíhání, mařila vyšetřování nebo pokračovala v trestné činnosti. Rozhodnutí o vazbě tedy není rozhodnutím o vině a může se stát a také se stává, že vazebně stíhaná osoba je zproštěna obžaloby. Potom má nárok na odškodnění ze strany státu.

Nikdo ho s Aničkou neviděl,

důkazů bylo málo, vysvětlil soud propuštění podezřelého

Mluvčí soudu uvedl, že "muž sice možná o celé věci něco ví, ale nepřiznal se, zapíral, všechno jsou jen nepřímé důkazy, že muž nemluví pravdu, byl odsouzen jen za majetkovou trestnou činnost a zanedbání povinné výživy a neexistuje nic, co by prokazovalo vazbu obviněného na dívku". Podle mluvčího je "nikdo spolu neviděl, neviděl ani, že by ji obviněný někam vlekl".

Ochrana práv poškozené značně pokulhává

Pokud však soudci budou brát osoby obviněné ze závažných trestných činů do vazby, jen jestliže se přiznají nebo je někdo při činu nebo těsně předtím přistihne a toto dosvědčí, anebo snad pokud již pro podobnou trestnou činnost byli odsouzeni, pak hluboce lituji policii i oběti násilných trestných činů a jejich blízké.

Vyšetřování se tím velmi zkomplikuje a chtít po policii, aby sledovala všechny obviněné, kteří mohli a měli být pod zámkem, snad ani nemůže být myšleno vážně. Navíc mravnostní či násilnou trestnou činnost každý pachatel jednou spáchá poprvé, nehledě na to, že ne vždy je odhalena. Náš právní systém je nastaven až nesmyslně rigidně především na ochranu práv obviněných.

Ochrana poškozených značně pokulhává. Jestliže proti rozhodnutí o vzetí do vazby může podat stížnost obviněný a věc musí přezkoumat nadřízený soud, proč takové právo nemá i státní zástupce v případě nevyhovění návrhu na vzetí do vazby, a to alespoň u závažné trestné činnosti?

Anebo se vychází z toho, že při propuštění obviněného z vazby (na rozdíl od rozhodnutí o vzetí do vazby) se soudce nikdy nemýlí? Takové omyly však mohu mít pro oběti trestných činů fatální důsledky.

Kromě toho velmi zaráží systém, který údajně na Obvodním soudu pro Prahu 8 funguje. O vazbách a dalších úkonech ve vyšetřování prý rozhoduje pouze jeden soudce, který v hlavním líčení v trestních věcech nesoudí. Nevím, jestli to tak je a jestli to tak funguje u jiných soudů. Ale domnívám se, že taková jednotvárná činnost a odtržení od běžné soudní praxe nemůže příliš přispět k profesnímu růstu.

Zarážející také je, že mnohokrát trestaný recidivista, který se přizná, že se nadále živí trestnou činností, a který možná má (dle slov mluvčího soudu) se zmizením Aničky něco společného, je propuštěn na svobodu - jen ať vesele krade dál!

Do pátrání je třeba vtáhnout dobrovolníky

Je dobře, že ministerstvo vnitra letos spustilo projekt Národního koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech.

Na svých stránkách k tomu uvádí, že "se jedná o systém včasného varování v případech, kdy život nebo zdraví pohřešovaného dítěte je v ohrožení" - zhruba jde o deset případů ročně. O aktivaci mechanismu a zařazení dítěte do něj rozhoduje Policie České republiky. Systém je založen na rychlém přenosu informací o pohřešovaném dítěti od policie k veřejnosti, zejména prostřednictvím médií.

Právě první minuty a hodiny po únosu dítěte jsou pro úspěšnost záchranné akce nejdůležitější, stejně jako co nejrychlejší zprostředkování informací od veřejnosti směrem k policii.

Možná by bylo vhodné kombinovat stávající mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech holandským systémem tzv. Burgernetu neboli Občanské sítě.

Systém využívá dobrovolníků z řad veřejnosti, kteří se chtějí zapojit do pátrání po pachatelích závažných trestných činů, a spočívá v tom, že policie okamžitě po zjištění popisu pachatele nebo ztraceného dítěte zašle na telefony a počítače lidí zapojených do systému SMS, MMS nebo e-mail s popisem události a pachatele či ztraceného dítěte včetně fotografie. Policie pak má možnost rychle využít všech poznatků angažované veřejnosti z místa a okolí činu.

Mnoho pachatelů se podařilo vypátrat a usvědčit pomocí kamerového systému. Většina deviantů si děti předem vytipuje před školou nebo na hřišti. Rozšíření kamerového systému do těchto klíčových míst by jistě bezpečí dětí posílilo.

Není pochyb, že v ochraně (nejen) dětí je hodně co zlepšovat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video