Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nečas: Samostatné Česko je na tom lépe, než si myslíme

  2:43aktualizováno  2:43
Posledních dvacet let jsme odváděli dobrou práci, ale teprve si to musíme uvědomit, bilancuje premiér Petr Nečas v komentáři pro MF DNES. Slova o vytunelované či spálené zemi pak označuje za lacinou kritiku. Zároveň varuje před návratem komunistů k moci. Mohlo by se nám to vymstít, říká.

Premiér Petr Nečas se na tiskové konferenci vyjádřil k odvolání ministryně obrany Karolíny Peake. (20. prosince 2012) | foto:  František Vlček, MAFRA

Dvacáté výročí vzniku novodobého českého státu je dobrou příležitostí k bilancování. Tolik historického času měla vyměřeno první Československá republika, která je dnes všeobecně vnímána takřka jako vzor úspěšnosti.

Jsem hluboce přesvědčen, že s odstupem času - a nemusí jít o desetiletí - bude prvních dvacet let České republiky vnímáno jako doba úspěšného rozvoje. Až bude definitivně zřejmé, že laciná kritika typu "všechno je rozkradeno, vytunelováno, země je spálena, lid ožebračen" byla pouhými výkřiky do tmy, ukáže se, že opak je pravdou.

Že i přes některá chybná rozhodnutí, znepokojující kauzy a další negativní průvodní jevy proběhl proces fundamentální společenské proměny zpět do podoby tradiční demokracie relativně hladce. Nevyhnutelné transformační náklady byly nakonec nižší než v postkomunistickém okolí.

Celoživotní úspory obyvatel nebyly znehodnoceny hyperinflací jako jinde. Města a obce dnes nesnesou žádné srovnání s šedí a zašlostí z komunistických dob. Současná nabídka hmotných a duchovních statků se před dvaceti lety zdála být nedosažitelným snem. O osobních svobodách darmo mluvit.

Každý uskutečněný sen je vždy spojen s jistým rozčarováním. Zdaleka ne všechny tužby a očekávání byly naplněny. Život v demokracii není dokonalým ideálem. Na papíře zatím zůstává ideál malého silného státu. V politice probíhá tvrdý konkurenční boj, který často znemožňuje nalézat širší konsenzus nad důležitými výzvami, před kterými stojí naše společnost. Za dvacetiletou dobu své existence měla Česká republika jedenáct vlád a devět premiérů, přičemž průměrné trvání vlád činí necelých 23 měsíců.

Spíše pravidlem než výjimkou jsou patové povolební situace, jejichž důsledkem jsou vlády menšinové nebo s těsnou většinou. Uměl bych vypočítat stovky dalších věcí, které mají daleko k dokonalosti nebo se zkrátka nepovedly. Ale v den narozenin se netruchlí nad tím, co se v životě nezdařilo. Budoucnost naší země není černá ani beznadějná.

Musím v této souvislosti odmítnout nostalgii po minulém režimu, kdy mnozí zapomínají, že žili za zadrátovanými hranicemi v době hluboké nesvobody. Za velice krátkozraké proto pokládám současné pokusy sociální demokracie zaangažovat do správy země antisystémovou opozici v podobě KSČM. To se nám všem může vbrzku hrubě vymstít.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Ve vězení se naučil i kastrovat. Na svobodě by chtěl vlastní stádo ovcí

Chovatel musí umět zkontrolovat ovci i chrup.

Petr Hokynář dostal za řízení pod vlivem alkoholu 33 měsíců nepodmíněně. Trest si odpykává ve Věznici Jiřice, kde...

Předseda pražské ČSSD Ludvík oznámil rezignaci, nahradí ho Pavlík

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v pořadu Rozstřel (3. února 2017)

Ředitel nemocnice v Motole Miloslav Ludvík odstoupil z pozice předsedy pražské ČSSD. Funkci složil na páteční krajské...

Ochladí se. Bude opět sněžit, ale v nížinách se sníh neudrží

V Zermattu husté sněžení a nebezpečí lavin uvěznilo 13 tisíc lidí (9. ledna...

Po velmi teplém začátku ledna budou příští čtyři týdny chladnější. Na horách připadne další sníh. V nižších polohách se...

Najdete na iDNES.cz