Když si ty dvě zprávy položíte vedle sebe, vyjde z nich velmi zajímavé poznání.
1) Miloš Zeman v neděli oznámil, že jeho nejbližšími spolupracovníky, které si přivádí na Hrad, jsou Vratislav Mynář, Hana Burianová a Hynek Kmoníček.
2) Miroslav Šlouf je nešťastný z toho, že se po Zemanově zvolení ocitl v izolaci: Zeman po něm nic nechce, nikdo ho nezve na oslavy, a když hned po vyhlášení výsledků prezidentských voleb přišel do volebního štábu, dočkal se od Zemana velmi nevlídného pozdravu: "Připravil jsi mě o deset procent hlasů."
Z těchto informací se dá vyčíst, že Zeman nejspíš prozřel a od Šloufa se opravdu odstřihl. Což je o to neuvěřitelnější zpráva, když vezmeme v úvahu, že jejich spojenectví trvalo osmnáct let a po většinu té doby ubíralo Zemanovi body u veřejnosti i v samotné ČSSD. Ostatně Zemanovo nezvolení prezidentem v roce 2003 nebylo nic jiného než vzdor "Špidlovy skupiny" v sociální demokracii proti přesunu Zemana se Šloufem na Hrad.
Šlouf má pravdu, když dnes říká, že byly doby, kdy "Zemanovi organizoval všechny oblasti". Zeman se nemusel o nic starat (a to ani v dobách politického důchodu na Vysočině) a nejspíš z vděčnosti dával Šloufovi veškeré politické "krytí" v různých kauzách se Šloufem spojených.
Když jsme například v roce 2000 se Sabinou Slonkovou odkryli případ Olovo, zákeřnou kampaň proti Petře Buzkové, která se zrodila ve Šloufově sboru poradců na Úřadu vlády, dozvěděli jsme se od premiéra Zemana, že informace "póvlu a hnoje" nebude ani komentovat. Pro jistotu nás nechal ještě stíhat policií, protože jsme odmítali odkrýt svůj zdroj informací. Šloufa si tehdy na Úřadu vlády uchránil, ale svou pozici v ČSSD (viz prezidentská volba 2003) i u veřejnosti podkopal.
Zlom ve vztahu ke Šloufovi, alespoň jak to Zeman nyní prezentuje v médiích, nastal v posledním předvolebním týdnu, když si při prezidentské debatě MF DNES vyslechl záznam telefonního rozhovoru z roku 2000 mezi Šloufem a šéfem podsvětí Františkem Mrázkem.
"Ten odposlech vedl k tomu, že Miroslav Šlouf není mým spolupracovníkem," prohlásil Zeman před týdnem. A kdo jeho spolupracovníkem bude, jsme slyšeli v neděli v rozhovoru pro televizi Prima.
Doufejme jen, že Zeman měl tentokrát při výběru spolupracovníků šťastnější ruku, než když v roce 1998 nastupoval na Úřad vlády, a že jeho další nedělní slova ("Před televizními kamerami každý politik, včetně mě, exhibuje a vyhrocuje své názory.") nenaznačují, že to všechno bude ve skutečnosti vlastně trochu jinak.
