Jistě, po každém průzkumu následuje úžas a úlek - "já to nebyl!". Takže jen pro úplnost: hlasovalo skoro sedm tisíc lidí, z nichž Kalouska považuje za důvěryhodného 57 procent; druhé místo si s 52 procenty vybojoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, třetí šéf zahraničí Karel Schwarzenberg, čtvrté premiér Petr Nečas.
Nejdůvěryhodnější ministr?Podle průzkumu je to autor škrtů Miroslav Kalousek |
Jen pětatřicet ze sta lidí věří Radku Johnovi a nejhůř dopadli ministr zemědělství Ivan Fuksa a šéf kultury Jiří Besser; mají důvěru sotva pětiny dotázaných.
Račte se s tím nějak vyrovnat. Ale jak?
Na otázku, proč nejvíce věříme správci pokladny, se těžko hledá odpověď. Protože je inženýr? Těžko, týž titul Jiřímu Paroubkovi zrovna obří důvěru nevydobyl. Protože byl lidovec? Tak to už se hodně dlouho nenosí. Protože šikovně ustál několik afér? Sotva, to občan nemá rád.
Protože prosazoval účast lidovců v Paroubkově menšinové vládě s podporou komunistů? To už vůbec ne, na to se ještě nestihlo zapomenout. Nebo proto, že se přechodem od strany lidové k TOP 09 stal novým, lepším člověkem? Na takové pohádky snad ani v Česku nikdo nevěří.
To už spíše sedí vysvětlení, že Miroslavu Kalouskovi napomáhá časté vystupování v médiích, i když podle téhle logiky by musely největší důvěru národa mít televizní rosničky, Iveta Bartošová a Večerníček.
Ale hlavní důvod, proč mu nejvíc lidí věří, zřejmě spočívá paradoxně v tom, že nejvíc škrtá; představa strážce pokladu má ve znaku solidnost. Bdí nad námi nezodpovědnými, rozhazovačnými a nedůslednými, kteří by tuhle a tamhle povolili šroub, vždyť z pár korun se nestřílí.
Vzbuzuje dojem rozvážné serióznosti, jako by říkal: Tady na té truhle budu sedět a neodvlečete mě z ní ani párem volů; vaše děti mi za to jednou poděkují!
Jinými slovy, sedmapadesát procent lidí asi věří Kalouskovi, že za ně ušetří, protože jim se šetřit nechce. Přesto: nedá se průzkum vyložit jinak?
Otázka, komu důvěřujete, vypadá jednoznačně, jenže neudává, co vlastně členům vlády věříme. Že odborně zvládají svůj obor, že nelžou a nekradou nebo že si myjí ruce před jídlem, nebijí děti po hlavičce a z hrubých slov používají nejvýš kakraholte?
Kromě toho fakt, že někomu věříme, ještě nutně neznamená, že mu s láskou oddaně ležíme u nohou. Ostatně není třeba zkoumat hned kabinet: kdykoli spořivá hospodyňka utáhne kohoutek, rodina sice nerada uzná, že má asi pravdu, ale rozhodně ji neobjímá s nadšenými výkřiky - "díky, miláčku, to jsme rádi, že letos nemusíme k moři!"
A ještě je tu možnost, že se průzkumníci drobet spletli. Třeba zaměnili Miroslava Kalouska s měšcem za Jana Kalouska s kytarou, jenž v pražských komunálních volbách kandiduje za ODS. Naštěstí Kalousek I. prohlásil, že podobné žebříčky bere s rezervou, a Kalousek II. se tomu bude muset naučit taky.
