Štěpán se stává svým způsobem nejdůležitějším politikem své doby. Jakýmsi Vasilem Biľakem roku 1989. Je ještě více nenáviděný, než byl dosud.
Bude se proto snažit udržet svou moc za každou cenu, protože správně tuší, že ta cena se den ode dne zvyšuje. Až se jeho brutalitou udržovaný režim sesype, nejspíš to bude zase za revoluce, ale ta už se nebude jmenovat "sametová". Toto je jeden ze scénářů, který nás mohl potkat na osudovém konci roku 1989 a ovlivňovat celé následující čtvrtstoletí.
Úmrtí Miroslava Štěpána |
Čtvrtstoletí podle Miroslava Štěpána.
Je možná symbolické, že zemřel zrovna nyní, zrovna v této době. Lidé správně tušili, že právě on reprezentuje ty temné zítřky, tu temnou variantu jedné z mnoha českých a slovenských budoucností. Nebyla to náhoda, že jedno z hesel listopadové revoluce znělo: "Na Štěpána bez Štěpána." Je proto opravdu velké štěstí, že našich posledních pětadvacet let dokázal tento hřmotný muž ovlivnit tak málo. Tedy vůbec.
Další komentáře najdete v dnešní MF DNES
 MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu |
Není to ovšem zásluhou nikoho z nás. Nejspíš jen nenašel dostatečně silného spojence někde na Východě, jako se to povedlo Biľakovi. Vládcové Kremlu a zastánci tvrdých linií jako Brežněv, Andropov a Černěnko se poroučeli do hrobových jam a Putin, který by takového Štěpána dnes možná docela rád vyslechl, byl ještě mladým mužem někde ve východním Německu.
Příběh Miroslava Štěpána je proto příběhem hluboce současným: ukazuje, že všeho schopní lidé jsou zvlášť nebezpeční v dobách, kdy budoucnost jejich zemí není dostatečně zajištěna. Pokud najdou někoho silného s dračími zuby, spojí se s ním. Když ne, jsou dřív nebo později odsouzeni k pádu a opovržení. A možná někdy (zvlášť v této veselé zemi) i k posměchu a pobavení.
Postava Miroslava Štěpána je dnes postavou opravdu tragikomickou: symbolizoval agonii, v níž se komunistický režim v roce 1989 nacházel.
Obtloustlý a neurvalý, žádný jiný funkcionář by se nemohl stát lepším představitelem zániku zmateného, ale v jádru nesmírně nebezpečného režimu.
Lidé jako Miroslav Štěpán bezpochyby existují i dnes a existovat budou. Jaké role budou hrát, záleží hlavně na nás. Ale i na tom, co se děje jinde: je možné, že vládce Kremlu, až ovládne Ukrajinu, bude hledat někoho, jako byl Vasil Biľak či Miroslav Štěpán, i v Praze. A možná už hledá. A bezpochyby najde.
