Pokud známo, byl to Jan Ruml, ministr vnitra Klausovy vlády, kdo v roce 1997 jako snad úplně první politik navrhoval vykoupit a zbourat velkovýkrmnu vepřů v obci Lety na Písecku. Takže je tomu letos rovných dvacet let. A ministr kultury Daniel Herman teď oznámil, že Sobotkova vláda tuto věc stihne do voleb dořešit. V pátek si vláda a majitelé vepřína navzájem sdělili své představy o ceně za výkup.
Prezident Václav Havel odhalil pomník romským obětem 2. světové války v Letech na Písecku, kde byl od roku 1940 nacistický koncentrační tábor. (13. května 1995)
Za dvacet let zaměstnávala kauza „prasečák“ snad všechny vlády, některé si dořešení problému dokonce daly do svého programového prohlášení, jiné už vyhlašovaly výběrové řízení na památník, který bude stát na místě výkrmny. Pohořely všechny. Ani Sobotkova ještě nemá vyhráno: ďábel je skryt v detailech, v tomto případě v ceně. A Miloš Zeman bije na poplach, že je nesmysl likvidovat prosperující podnik.
Stojí-li vepřín na místě někdejšího tábora, v němž přišly za války o život stovky lidí, v tomto případě českých Romů, je to samozřejmě špatně. Jistě by nám vadilo, kdyby chtěl někdo postavit vepřín v terezínské pevnosti. A vzpomeňme na problémy, když chtěla Česká pojišťovna stavět administrativní budovu na místě stovky let starého židovského hřbitova.
Stovky aktivistů žádaly v Letech odstranění vepřína |
Problém prasečáku v Letech je o to složitější, že už dávno stojí. A zlikvidovat ho je podobné jako zabavit kradenou věc někomu, kdo ji od zloděje v dobré víře koupil. Najde se dost důvodů, proč relativizovat záměr vlády. A nejde jen o terminologicko-historické spory o to, zda byl v Letech tábor koncentrační, pracovní, kárný nebo sběrný.
Úplně se totiž nezdá, že by prasečákem v Letech romská komunita nějak moc žila, to spíš jen pár jejích aktivistů. Obrovské peníze za výkup a demolici výkrmny, asanaci prostoru i stavbu dalšího památníku by šlo jistě využít pro romskou komunitu účelněji. A koneckonců, jak se teď ukazuje, areál prasečáku se s místem někdejšího tábora protíná jen nepatrně, takže rozhodně odpadá nejvíce emocionální argument, tedy že po místech, kde leží mrtví, se dnes prohánějí prasata.
Babiš zpochybnil tábor v Letech. Překročil hranicí náckovství, řekl Sobotka |
Ale řekněme si na rovinu: tahle debata už je dávno passé. Je to podobné jako před lety spor o zeď v ústecké Matiční ulici.
Z věcného a určitě ne nějak rasisticky míněného řešení se stal politický, ba mezinárodní problém, takže nezbývalo než hodit ručník do ringu a zeď zbourat.
Také v případě letského prasečáku se sněhová koule dostatečně nabalila a dala do pohybu. Zabránit se tomu snad dalo jedině nějakou včasnou a vstřícnou domluvou s romskými aktivisty. Teď už se koule nezastaví, Česko bude rok co rok vláčeno ve všech zprávách lidskoprávních organizací a střídavě je budou OSN a Evropský parlament vyzývat, ať vepřín zboří. Už proto, že spojení slov „koncentrák“ a „prasata“ se v titulcích novin tak dobře vyjímá.
To už radši podpořme vládu v tom, ať ten letský balvan jednou provždy odvalí z cesty. Zejména když čas pro to je příznivý. Ekonomice se daří a zářez do rozpočtu si můžeme dovolit. Vláda je ochotná zaplatit, a ministr kultury dokonce slíbil věc dořešit do podzimu, tedy vlastně podepsal bianko šek. I majitelé prasečáku jsou vstřícní, pryč jsou časy, kdy na ně jedna vláda posílala agenty kontrarozvědky.
Cena nebude malá, mluví se o stovkách milionů, občas probleskne i suma o řád vyšší. Je to logické, zrušení vepřína znamená pro majitele i zaměstnance značný diskomfort. Co na tom však zaráží, je fakt, že vše běží v přísně důvěrném režimu, a ministr dokonce uvažuje, že cena nikdy nebude zveřejněna. Ano, vzhledem k vnímání romské menšiny je to před volbami politicky citlivé téma, ale česká veřejnost má právo na to, znát cenu svého vyrovnání s minulostí.
