Hnutí ANO oficiálně nepodpoří hradní obhajobu Miloše Zemana. Co se to stalo? Že by první velké zaskřípání v zatím spolehlivém spojenectví prezidenta s šéfem ANO a novým premiérem? Ale kdeže.
Oba jsou pragmatici a vědí, že Andrej Babiš nemůže jít úplně hlavou proti zdi. Zeman má v ANO řadu stoupenců – Babiše, Faltýnka, Šlechtovou, ale je tam i dost lidí jako Stropnický či Jourová, kteří by ho nikdy nevolili. Proč hnát zbytečně straníky na barikádu, vždyť stačí, že ANO nepostavilo vlastního hradního kandidáta, který by mohl být nepříjemným soupeřem. A že dá jistě předseda v lednu srozumitelně najevo, kdo je jeho favoritem. To je dostatečná splátka za to, jak mu Zeman z Hradu kryje záda.
Babiš: Polarizujeme společnost, já i Zeman. On si v tom libuje, mně to vadí |
Tandem dvou titánů, který se tu konstituoval několik let, naopak šlape jako hodinky. Až dosud byl jen jednou stranou v českém mocenském trojúhelníku Zeman–Babiš–Sobotka, v němž první dva hráče výhodně spojovala rezistence vůči hráči třetímu, z pohledu ústavy však nejsilnějšímu.
Dnes je to minulost: Babiš zaujal Sobotkovo místo, ale o Zemanovu přízeň nepřišel. Pakt titánů se posunul na vyšší úroveň. Na úroveň, jakou polistopadová politika nepamatuje. Žádné stýkání a potýkání Havla s Klausem a Zemanem, Klause s Grossem, Paroubkem a Topolánkem nebo Zemana se Sobotkou. Z politických premiérů měli snad nejlepší vztahy s prezidenty Špidla s Havlem a Nečas s Klausem, ale i tam to do současné zemanovsko-babišovské idylky mělo dost daleko.
Pakt Zeman–Babiš je tak pevný, protože je vyfutrován osobnostně, zájmově i mocensky. Oba jsou velcí pragmatici, individualisté, schopní hráči, oba vyznávají silné autority včetně sebe navzájem. Dříve je spojoval odpor proti Sobotkovi, dnes stojí proti valu složenému z menších opozičních stran, pražských elit, vlivných médií, části byznysu, bruselské administrativy. A jejich mocenské vektory se zatím spojují: Babiš potřeboval Zemana, aby bez větších problémů usedl ve Strakovce, Zemanovi zase Babiš může pomoci podruhé na Hrad. Takový tandem prostě nemůže nefungovat.
Větší otřesy zatím nečekejme, nejsou v zájmu žádného z nich. Babiš potřebuje Zemanovo krytí minimálně pro druhý vládní pokus, ale i dál se mu hodí, aby mu prezident neházel klacky pod nohy. Třeba aby menšinové vládě nevetoval zákony a ta pak nemusela pracně shánět ve Sněmovně „stojedničku“ (dost na tom, že tak bude vládu ostřelovat Senát).
Zeman už Babiše po případném znovuzvolení na Hrad potřebovat nebude, ale i ústavně nijak zvlášť silný prezident uvítá spojence na parlamentní i vládní půdě. Na druhé straně to spojenectví zase nepřeceňujme. Nová situace přináší novou úměru: čím silnější premiér, tím reálně slabší prezident – a naopak. A Zeman i Babiš jsou vše jiné než dva skauti, kteří by za nic na světě nepodrazili svého spojence.