Rusko také odmítlo vpustit na území Krymu misi OBSE, která má v zájmu uklidnění monitorovat situaci na hranicích. Ukrajina všechna obvinění odmítá a podezírá Rusko z úmyslné eskalace, jako přípravy nové fáze ozbrojeného konfliktu mezi oběma zeměmi.
Pokusme se shrnout podstatné momenty krize.
Dne 7. srpna v ranních hodinách pronikly do médií a sociálních sítí první zprávy o přestřelce, ke které mělo dojít nedaleko od města Armjansk, ležícího na Pěrekopské šíji, spojující poloostrov s ukrajinskou pevninou. Ruská strana v té době uzavřela pohraniční přechody mezi Krymem a Ukrajinou a vyhlásila pátrání po pětici ozbrojených mužů v maskovacích uniformách s označením Ruské federace.
Představitelé RF pak začali poskytovat informace o údajných ukrajinských diverzních skupinách, které měly proniknout na území Krymu s cílem provést sérii teroristických útoků. Ruská verze se měnila, ale nakonec se ustálila na interpretaci, zveřejněné 10. srpna Federální bezpečnostní službou RF (FSB).
Podle Moskvy došlo na území Krymu ke dvěma ozbrojeným incidentům. Během prvního z nich překročila ukrajinská diverzní skupina na nafukovacích člunech v ranních hodinách dne 7. srpna kanál mezi Ukrajinou a Krymem, ale při pohybu na souši byla odhalena příslušníky FSB. Ti povolali na pomoc skupinu ruských pohraničníků. V následující přestřelce byl zabit jeden spolupracovník FSB, ale ruské straně se podařilo zadržet několik ruských a ukrajinských občanů.
Diverzní skupině velel podle Moskvy „Vladimír Serďjuk, velitel rozvědky 37. praporu 56. brigády Hlavní správy rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny“ (HSR MOU). Kromě Serďjukova byli údajnými členy diverzní skupiny také velitel čety rozvědky 37. praporu poručík Alexej Sandul, důstojník HSR Oleg Dmitrijenko s přezdívkou „Liška“, rozvědčík Alexandr Kirilov a také Oleg Moskvitin, který se ale v době střelby nenacházel na místě boje.
Vladimír Votápek Analytik Vladimír Votápek Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci. Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu. |
Druhý incident se měl uskutečnit v noci na 8. srpna, kdy se druhá diverzní skupina pokusila proniknout na území Krymu při palebné podpoře z území Ukrajiny. Střelba měla být mimojiné vedena z ukrajinského tanku a obrněného transportéru. Během přestřelky zahynul jeden ruský pohraničník.
Koho Rusko vlastně zatklo?
Během následujících operací se ruským vyšetřovatelům podle vlastního tvrzení podařilo zadržet celou řadu dalších členů údajné ukrajinské agenturní sítě na Krymu, včetně jednoho organizátora diverzních akcí, kterým má být další pracovník HSR MOU Jevhen Panov. Ten se podle Moskvy přiznal a spolupracuje při vyšetřování. Ruská televize také ukázala záběry zbraní, výbušnin a dalšího vybavení, které měli na místě bojů zanechat ukrajinští diverzanti. Celá akce byla údajně cílena na destabilizaci společenské situace na poloostrově před nadcházejícími ruskými parlamentními volbami.
V dalších dnech se nicméně ukázalo, že ruská strana má v rukou pouze tři Ukrajince, kteří měli pro údajné diverzní skupiny provádět rekognoskaci na Krymu – shora uvedeného Jevhena Panova, pracovníka Záporožské atomové elektrárny, nezaměstnaného Ridvana Sulejmanova ze stejného města a konečně mnohokrát trestaného recidivistu Andreje Zachtěje, pocházejícího ze Lvovské oblasti Ukrajiny. Všichni ostatní ukrajinští diverzanti, zdá se, ruským silám unikli... Pro úplnost dodejme, že v ruském tisku se objevily informace o zadržení řady ruských občanů, kteří se údajně dali najmout HSR MOU pro uskutečnění diverzí na Krymu. Detaily k tomu ale chybí.
Jako před lety v Jižní Osetii
Ukrajinská strana všechna obvinění RF odmítla jako zcela nepodložená. Především konstatuje, že Ukrajina nehodlá užít sílu pro zpětné získání okupovaného Krymu a nevysílá na poloostrov žádné diverzní skupiny. Náčelník generálního štábu Ukrajiny popřel, že by se z území Ukrajiny vedla palba směrem na Krym. Konstatoval také, že v organizační struktuře ukrajinských ozbrojených sil neexistuje žádný 37. prapor 56. brigády HSR MOU, který se měl účastnit údajné diverze.
Ruská FSB za strůjce údajného útoku diverzantů na Krymu označila příslušníka rozvědky ukrajinského ministerstva obrany Jevhena Panova (11. srpna 2016)
Ruská obvinění odmítl také Vladimír Serďjukov, údajný velitel diverzantů. Podle jeho tvrzení je pravdou pouze to, že v době své vojenské služby v rámci bojů na Donbasu byl zařazen v 37. praporu normální ukrajinské armády. Byl tam ale zařazen jako psycholog, nikoli jako velitel rozvědky. S tou podle svého vyjádření nemá nic společného.
Ukrajinské zdroje také upozorňují na to, že s podobnými obviněními, včetně údajného zabití ruského vojáka, přišla Moskva vůči Tbilisi krátce předtím, než ruská armáda v roce 2008 vytlačila gruzínské síly z území Jižní Osetie a Abcházie a obě provincie fakticky anektovala.
Jde o zrušení mezinárodních sankcí?
Reakce mezinárodního společenství je zatím poměrně zdrženlivá. Žádná z velmocí nebo mezinárodních organizací nezaujala k pravdivosti ruských obvinění jednoznačné stanovisko. Pokud se k tématu vyjadřují, obvykle vyzývají k uklidnění situace a, jako například místopředsedkyně Evropské komise Federika Mogheriniová, opakují svou podporu územní integritě a suverenitě Ukrajiny.
Velvyslanec USA na Ukrajině George Pyatt konstatoval, že „Rusko je známé vznášením falešných obvinění proti Ukrajině v zájmu odvedení pozornosti od svých vlastních nelegálních akcí“ a také prohlásil, že „vláda USA až dosud nevidí nic, co by potvrzovalo ruská obvinění“. Zatím nejdál zašli představitelé Litvy a Estonska, kteří incident označili za ruskou provokaci.
Většina komentátorů nevěří ruské oficiální verzi a spíše si klade otázku, proč vůbec Kreml přišel s obviněním na adresu Ukrajiny.
Jedna z možných verzí hovoří o tom, že incident původně nebyl plánován ani schválen Kremlem. Že jde o jakousi lidovou tvořivost regionálních siloviků na Krymu. Incident mohl být odstartován zběhnutím několika ruských vojáků, kteří chtěli uniknout z Krymu na území Ukrajiny a dostali se do přestřelky s ruskými pohraničníky. Místní funkcionáři se pak pokusili incident využít ve svůj prospěch, když obvinili Ukrajinu z pokusu o diverzi, aby zamaskovali shora uvedené zběhnutí a prokázali před vedením země svou bdělost a ostražitost.
Jiná verze pak vychází z předpokladu, že od počátku jde o cynickou snahu odpoutat pozornost mezinárodní veřejnosti od toho, že Kreml neplní své závazky podle Minských dohod. Zrušení mezinárodních sankcí, uvalených na Moskvu kvůli anexi Krymu a agresi proti Ukrajině je jednou z nejvyšších priorit ruské zahraniční politiky.
Pokud by bylo možné ukázat vládu v Kyjevě jako agresora - teroristu, jistě by to posílilo mezinárodní sympatie vůči Kremlu. Této verzi nasvědčuje i prohlášení prezidenta Putina, který bezprostředně po incidentu obvinil Ukrajinu, že se uchyluje k terorismu a konstatoval, že za takových podmínek ztrácí smysl jednání v tzv. Normandském formátu. Pokud by prosadil svou, poslal by k ledu i tzv. Minské dohody, jejichž plnění je vynucováno právě mezinárodními sankcemi.
