Na takový zájem fotografů asi při volbách nenarazíte. Ale počet politických stran, které chtějí váš hlas, bude ještě vyšší.

Na takový zájem fotografů asi při volbách nenarazíte. Ale počet politických stran, které chtějí váš hlas, bude ještě vyšší. | foto: Michal Růžička, MAFRA

KOMENTÁŘ: Strany jako rozbité zrcadlo

  • 5
Česká politická scéna se vyvíjí opačně, než by měla. Místo toho, aby tu bylo několik jasně profilovaných stran, řekněme liberální, křesťanskodemokratická, socialistická a zelená, přibývají stále další. Kdo nemá vlastní stranu, skoro jako kdyby nebyl.

"My už nejsme lidi, my jsme jenom partaje, žádný z nás nevidí, v čem ta chyba je," zpívali Voskovec a Werich.

A slova ze hry Osel a stín z roku 1933 platí i dnes. Politická scéna se štěpí. V duchu hesla "rozděl a panuj" to nahrává prezidentu Miloši Zemanovi. Roztříštěná scéna může po předčasných volbách jen umocnit jeho roli při sestavování vlády.

Strany připomínají rozbité zrcadlo. ČSSD je rozpolcená, Bohuslav Sobotka s Michalem Haškem se nedokážou domluvit na vztahu k prezidentu Zemanovi. Je tu i další strana s dost podobným programem, která má jméno hlavy státu přímo v názvu, a komunistická levice natěšená na čas třešní.

Další komentáře v dnešní tištěné MF DNESJiří Štický o prodeji Nokie a "Rudém Androidu" Karel Steigerwald o ČSSD a přiznáních majetku Petr Kolman o přínosnosti výuky šachu ve školách Monika Binarová o tom, co by měli vědět rodiče prvňáčků

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Máme tu také projekt ambiciózního senátora Tomia Okamury vzývajícího Úsvit přímé demokracie, po němž ovšem přijde bůhvíco. Na touhu voličů po změně sází i hnutí ANO, jehož zakladatele Andreje Babiše celkem logicky štve, že zemi řídí často nekompetentní lidé, kteří si v politice jen řeší vlastní finanční problémy na úkor občanů.

Od minulých voleb tu také vedle sebe stojí dvě přibližně stejně silné konzervativní strany, které tři roky určovaly program vlády. Možná na to někteří zapomněli, ale i TOP 09 vznikla odštěpením jednoho křídla křesťanských demokratů, když se Miroslavu Kalouskovi nadmíru zdařil jeden z jeho manévrů a spojil se s bývalým kancléřem prezidenta Václava Havla Karlem Schwarzenbergem.

I křesťanské demokraty tu tak vlastně máme dvoje. Vedle těch, kteří spolu s Kalouskem úspěšně vpluli do TOP 09 a aspirují nyní na hegemony pravice, i členy původní a početnější KDU-ČSL. Ty, které Kalousek při odchodu do TOP 09 poněkud přehlíživě označil za "socialisty, kteří chodí do kostela". Po skličujícím výkonu nyní již rozpuštěné Sněmovny v posledních třech letech mají šanci, že se do dolní komory parlamentu vrátí.

Lidé z nové strany LES Martina Bursíka argumentují, že se Strana zelených posunula na jejich vkus příliš doleva.

Sázejí na podporu lidí, jejichž poznávacím znamením je, že pro ně Václav Klaus ani Miloš Zeman nikdy nebyli to pravé ořechové. Zato měli stejně jako dnešní předseda TOP 09 názorově blízko k Václavu Havlovi. Nejspíš byste je tedy hledali na jedné kandidátce se Schwarzenbergem. Omyl. Bursík vsadil na námluvy s konzervativními lidovci a na to, že někteří členové jeho nové strany získají místa na kandidátkách KDU-ČSL. Sjednocování "prohavlovsky" orientovaných osobností se nekoná.

Jediný, kdo tak v poslední době pochopil, že správnou cestou není štěpení politické scény, ale její sjednocování, je šéfka Suverenity Jana Bobošíková. Nepochopila už ale to, že aby integrace pravice do jednoho silného bloku mohla být úspěšná, nemůže ji vést ona, žena s pověstí "kandiduji kamkoli".

Pokus o sjednocování pravice bez TOP 09 a ODS je navíc jen parodie. Vedle marginálních uskupení projekt Bobošíkové oslovil z občanských demokratů jen ty poslance, nad jejichž odchodem naopak mnozí v ODS zajásali. Přinášeli totiž straně víc negativní body. Není divu, že exprezident Klaus, který měl projekt Hlavu vzhůru! podle Bobošíkové vést, řekl s díky ne a dá se čekat až jeho zájem o eurovolby.

Spojování názorově blízkých stran do volebních bloků není na dohled. Na lidi, kteří by politickou scénu změnili tak, aby nepřipomínala rozbité zrcadlo, si musíme počkat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video