Číňané šlechtí bakterií „vykleštěné“ komáry, nasadí je do boje s viry

  • 20
Boj proti šíření virových onemocnění může nabývat mnoha podob. Vědci v Číně například infikují samečky komára speciální bakterií, která jim ztěžuje reprodukci. Vypuštěním „impotentních“ jedinců lze následně redukovat populaci komárů, kteří jsou častými přenašeči virů, například ziky nebo horečky dengue.

Ještě nedávno se virus zika rychle šířil mezi kontinenty. Světová zdravotnická organizace dokonce kvůli epidemii vyhlásila loni v únoru stav nouze. Odvolala ho až v listopadu, kdy naznala, že zika již „neohrožuje veřejné zdraví v globálním rozměru“. Virus však zažehl novou vlnu výzkumu, který má pomoci v boji proti nemocem přenášeným komáry.

Vývoj a nasazení ověřené vakcíny je podle vědců spíše otázkou let, s nákazou lze však bojovat i jinými způsoby. Poněkud netradiční metodu testují vědci v Číně. Za rozšíření ziky mohl zejména komár rodu Aedes aegypti. Logické by tedy bylo snížit jeho populace na minimum. Č’-jung Si se o to snaží už od roku 2005. Paradoxně tím, že v gigantických halách v provincii Kuang-čou, spravovaných za pomoci Michiganské státní univerzity, chová miliony komárů.

Boj s virem zika na americký způsob. Postřik zabil miliony včel

Princip používá jednoduchý. Odchované komáry infikuje bakterií wolbachia, která zamezuje rozvoji a přenosu virů z komára na další organismus. Týká se to přenosu ziky, ale také horečky dengue. Z takto infikovaných jedinců se v laboratoři vybírají samečci, kteří se následně vypouští do volné přírody. Tam se, jednoduše řečeno, nejsou schopni reprodukovat s nenakaženými samičkami.

Si spolu s desítkami dalších vědců využívá k testování ostrov Ša-caj, který spojuje s pevninou pouze tři sta metrů dlouhý most. Si reportérům serveru CNN vysvětlil, že si tuto lokaci vybral kvůli její izolovanosti. Nové populace „divokých“ komárů se na ostrov dostanou jen obtížně, protože dokáží v kuse uletět pouhých 50 až 75 metrů. Vědci očekávají, že nasazením infikovaných samečků se podaří na ostrově výrazně zredukovat počet komárů.

Jak funguje nasazení komárů infikovaných bakterií wolbachia

Umělý odchov a selekce komárů se odehrávají ve spletitých uličkách plných plastových nádob a zkumavek. „Zprvu mi přišlo, že to tady vypadá jak v nějakém sci-fi filmu. Ale netrvalo dlouho a zvykl jsem si,“ popisuje práci v netradičním věděckém zařízení ČchenČchun-pching. Produkce milionů komárů v laboratorních podmínkách podle něj není nic jednoduchého.

Zika

Nákaza virem zika má u dospělých mírný průběh, ale u lidského plodu může způsobit zpomalení vývoje mozku, takzvanou mikrocefalii. Nejvíce případů onemocnění bylo zaznamenáno v Brazílii, celkově byly hlášeny defekty mikrocefalie u novorozeňat ve třiceti zemích světa. Virus se rozšířil do téměř celé Latinské Ameriky, ojedinělé případy se objevily i na jiných kontinentech včetně Evropy.

Výzkumníci nejprve pod mikroskopem vstříknou bakterii wolbachia do vajíček komárů. Tím založí první generaci infikovaných komárů. Ti následně v laboratorních podmínkách produkují další vajíčka, ze kterých se ve speciálních nádržích líhnou komáří larvy. V této fázi vědci oddělují samičky a samečky.

Samičky vědci posléze zničí, samečci putují do plastových nádob, kde z nich vyrostou dospělí komáři odolní vůči přenosu nebezpečných virů. V přírodě navíc nejsou schopni oplodnit vajíčka divokých samiček, které v sobě nemají bakterii wolbachia. Dospělé samečky posléze čeká asi hodinová cesta na ostrov Ša-caj. Vědci je zde vypouští třikrát do týdne. V nastražených pastech také zkoumají, zda se jim vypouštěním laboratorních jedinců daří redukovat místní komáří populaci.

Někteří obyvatelé z okolí Ša-caj vědce zprvu neviděli příliš rádi. Žuej-jing Liang nechápala, proč okolí zamořují dalšími komáry. Časem však uznala, že snažení vědců má výsledky. „Zprvu to bylo trochu divné, ale časem jsem si všimla, že komárů ubylo,“ vysvětluje. Provincie Kuang-tung, kde se ostrov nachází, zažila v roce 2014 jednu z největších epidemií horečky dengue. Onemocnělo zde přes 45 tisíc lidí.

Jak bude metoda fungovat na velkých územích?

Skeptická část akademické půdy připouští, že na menších územích může metoda fungovat. Varují však, že při plošném nasazení narazí na své limity. Expert na infekční onemocnění ze Světové zdravotnické organizace Raman Velayudhan připomíná, že komáři z rodu Aedes aegypti mají výjimečnou schopnost přežít i v těch nejtvrdších podmínkách.

Komár, který nesaje krev

Britská firma Oxitec jde na boj proti šíření nemocí neméně originálně. Vyšlechtila komára s označením OX513A, který nesaje krev a tudíž nemůže roznášet nemoci. Dotyční komáři mají v genech také přidaný jeden, který vede k brzké smrti téměř všech (cca 96 procent) potomků, které samec zplodí (více čtěte zde).

„Opravdu není tak jednoduché eliminovat populaci komárů,“ myslí si. Připomíná, že redukce komáří populace nemusí zejména u šíření viru zika být rozhodujícím faktorem. „Hlavním problémem u ziky je fakt, že i malé procento infikovaných komárů může dál šířit nákazu,“ uvádí.

I přes možné překážky při zavádění této metody do praxe je o ni ve světě velký zájem. V Mexiku by měli první uměle odchované komáry infikované bakterií wolbachia vypustit do přírody už letos. „Viděli jsme, jakou odezvu má výzkum v Číně, stejně tomu bude i v Mexiku,“ uvedl Pablo Manrique z Yukatánské univerzity.

Si nyní plánuje rozšíření výzkumu do oblastí s větší hustotou populace. Do terénu by chtěl také poslat malé bezpilotní letouny, které by vypouštěly vyšlechtěné komáry. „Je to jako v armádě, když potřebujete leteckou podporu i pěchotu. Chceme posílit naše snažení a zachraňovat životy,“ vysvětlil Si.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video