Obě strany zatím nechtějí zveřejnit detaily dohody. Shodně ji však označují za zásadní průlom. Nyní bude potřeba najít shodu ještě ve čtyřech hlavních bodech, včetně opětovného zapojení FARC do politiky, které patří mezi obzvláště citlivé.
Podle dostupných informací se dohoda týká hospodářského a sociálního rozvoje venkovských oblastí a zajišťuje pozemky lidem, kteří v těchto oblastech žijí. Řeší tak jeden z hlavních problémů, který byl počátečním důvodem k založení FARC v roce 1964 a zahájení povstání, napsaly agentury AP a Reuters.
"Dnes jsme podnikli významný krok směrem k míru v Kolumbii," uvedl v neděli pro BBC hlavní kolumbijský vládní vyjednávač Humberto de la Calle.
Mírová jednání v hlavním městě Kuby trvají již více než půl roku. Dále budou pokračovat 11. června, kdy bude hlavním tématem budoucí zapojení členů povstaleckých vojsk do vlády. Současná jednání v Havaně mají pět hlavních témat. Kromě již zmíněných je mezi nimi také třeba řešení problémů spojených s výrobou a pašováním drog, ze kterých FARC financuje svou činnost. V minulosti mírové rozhovory mezi FARC a vládou již třikrát zkrachovaly.
Desítky let ve znamení únosů a vražd
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC) jsou nejsilnější kolumbijskou gerilovou organizací a ovládají asi třetinu země, zejména na jihu a jihovýchodě. Organizaci založil v roce 1964 jako Jižní blok Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána), který ji vedl do své smrti v březnu 2008. V roce 1966 se přejmenovala na FARC.
FARC bojují za ideje radikálního komunismu; tvrdí, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v zemi. Tento boj stál život už přes 120 tisíc lidí. FARC mají nyní přes devět tisíc ozbrojených bojovníků a dalších devět tisíc mužů v záloze. Asi pětina bojovníků FARC je mladších 18 let a mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.
Finance získávají FARC, kterou v roce 2002 zařadila po USA i Evropská unie na seznam teroristických organizací, z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Povstalci například vybírají podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímají svá letiště a poskytují drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu.
Nejslavnějším rukojmím FARC byla kolumbijská a francouzská občanka Ingrid Betancourtová, za jejíž propuštění se angažoval na jaře 2008 i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Senátorka, unesená v únoru 2002, byla osvobozena 2. července 2008 při operaci Šach, během níž armáda díky infiltraci agentů z džungle odvezla patnáct rukojmí bez jediného výstřelu (více o jejím příběhu čtěte zde).
Na jaře 2011 FARC propustily po 12 letech v zajetí šest policistů a čtyři vojáky, zřejmě poslední rukojmí z řad armády a policie. Podle kolumbijského ministerstva obrany však zůstává v zajetí FARC na 400 civilistů unesených v letech 2002 až 2011.
